Noc před svatým Janem

sbohemrozume - fotkasbohemrozume, 19. júna 2010
Noc před svatým Jánem
Noc svatojánská, plná kouzel, přání a noc kdy se nám láme léto do podzimka. Noc horoucích příní a jěště horoucnějších vášní. Noc plození (děti v tuto dobu zplozené se rodí na jaro kdy se už zem otevřela). Staroslověnská Noc Kupaly, později kněžíky přejmenovaná na svátek sv. Jana Křtitele (pravoslavného Ivana Kupaly).

Noc Kupaly (noc před svatým Jánem), je sjednocením živlů ohně a vody, slunce a měsíce, muže a ženy. krásy a plodnosti, milování a radosti, noc plná magie a kouzel.


Není vyloučeno, že pojmenování Noc Kupaly, převzali Slované od Wendů či Keltů. Jazykozpytci odvozují od indoevropského "Kup" či "Kump". Kup - žďářit - spojení s ohněm a jeho božstvy. Kump označovalo sounáležitost, skupinu, družinu, či štěp, plemeno. Pojmenování svátku by tak mohlo vyjadřovat společné se oddání kouzelnému obřadu.


Není bez zajímavosti, že mezi odborníky na starožitné Slovany, není jednoty, co se týče pohlaví boha plodnosti, kterému byl svátek určen.

Jedni dokladují jeho mužskost, přiřazujíc jej k slunečnímu božstvu a stavíc jej do řady k Swarożycu i Dadźbogu. Kupala by mohl být alter ego Swaroga, jeho dva synové prezentují oheň - Swarožyc, vodu - Dadžbog.
Jiní zas, tvrdí, že Kupala byla bohyní lásky, plodnosti a krásy a patronkou "moudrých nevěst", není vyloučeno ani, že to je sama Lada.


Kupala v X. věku byl nahrazen křesťanským svatým sv. Janem Křitelem, nutno kněžíkům přiznat, že se znali na věci. Společně s postupující christianisací, zavedením juliánského kalendáře a bojem jediné a pravé církve s pohanskými zvyky a rituály se pohanské svátky proměnily v křes´tanské. Elementy "kupalnych" obřadů můžeme najít ve velikonočních svátcích i o svátku sv. Jana Křtitele. Noc Kupały była jedním z nejradostnějších slovanských svátků - lidé neradi rezignují z radosti. Na Bílé Rusi se Jan Křtitel jmenuje Jan Kupala a kdysi na Litvě a Rusi se "kupalnica" slavila dokonce dvakrát - 25. května a 25. června. Tak po nakázání, jediné pravé církve křesťanské, rujná a bujná Noc Kupaly spjatá s čáry a sabatem stala se svatouškovskou Nocí Svatojánskou. Ale i přes křesťanské obezličky a vliv věků v lidské paměti přetrvala jako noc magická, plná zázraků.


Pojmenováno jí také "Sobotkou".

V názvu můžeme ještě zaslechnout ten pejorativní zvuk slova "sabat", vztahující se nejen k sobotě - poslednímu dni stvoření. Na každém šprochu, pravdy trochu, ale více pravděpodobná se jeví varianta svaté hory Slovanů Ślęży, kde pravděpodobně existovala svatyně Kupaly, do dneška tam lze najít stopy svatojánských obřadů. Ślężę po věky nazýváno Sobotkou - Zobtenberg.

Čím se blíží večer, tím houstne kruh kolem ohně. Je slyšet hudbu a milostné svatební písně. Páry tančí a tleskají. Muži se nakrucují před ženami, které co chvíli jsou odvážnější v pohybu a svobodnější, divoce a pokušitelsky. Je cítit vůně páleného bejlí, podněcující k větší divokosti. S touto červnovou nocí skončí se čas zábav a svátků nad kterými měla patronát probouzející se k životu příroda. Spolu s obtáčejícím všechsvětem dozrávají též lidé. Chlapci v muže, dívky v ženy. Zítra už se navrátí k práci - nastává čas žní - utápí se v dionýzským šale...

Jednak, to nebyly jen rozmanité kouzelné byliny, k věštění a čarování a odpuzení zlého (devětsil, pelyněk, máta, černý bez), je rostlina kterou přímo spojujemme jen a pouze s tímto svátkem. Nejmagičtější květ kapradiny. Podle legendy, právě na svatojánskou noc rozkvete kapaď. Ten kdo najde kvítek kapradí, zbohatne, zmoudří, nabyde na síle. (Květ kapradí se musí hledat "na golasa"). Také se mu říká Perunův kvítek, jedině tam vykvetl, kde Perun hromovládný bleskem udeřil.

@zareaguj


Diskusia k článku

sjuz
jééj, to je krásne! Dlho som niečo takéto chcela čítať, ale nikde som nič podobné nenašla. Manžel je Ján, a ohne sa robievajú každý rok...táto noc je plná čarovnej moci :))Ďakujem!
jody
Čary, kúzla a tajomstvá. Vôňa ohňa, nočnej rosy, tmy a divotvorných rastlín. Aspoň raz v roku sa vráťme. Má to svoje čaro. Ďakujem, @Sbohemrozume , ďakujem. Nech ti v dnešnú noc zažiaria svätojánske mušky. :-)
tinca
@sbohemrozume , tak ja som nebola splodená na Jána, ale som sa vtedy narodila @sjuz , ak si budeš zdravkať s Janíčkom /manželom/, tak si spomeň aj na mňa, :-))
sovka62
Veľmi zaujímavé. Som mestské dieťa a Svätojánske ohne som nikdy nezažila. Napísala si to tak príťažlivo, že neviem, či by som k niektorému nechcela ísť ešte teraz, na staré kolená.
evanaaa
Myslím, že na sv.Jána sa pomocou paprade otvárajú jaskyne s pokladmi. Tie staré pohanské zvyky mali msvoje čaro a som rada, že ešte teraz sa niekde na dedinách dodržiavajú - preskakujú sa ohne. A ten názov,meno " Kupala" - možno z toho je odvodené slovo kúpanie, kúpať sa, lebo aj sv. Ján pri krste stál vlastne vo vode.Svätojánske veselie veľmi pekne opisuje Božena Nemcová v "Babičke".
sjuz
áno, aj bylinky majú svoju moc:), to mám všetko od babičky - aj ma ich naučila zbierať. Milujem prechádzky po lúke a vôňu bylín...:)
Od malička som používala napr. skorocel na rozbité kolená (moje:) napr.
Tinca - určite spomeniem:)
chorvatka
Skoda ze niet pokracovania, len teraz ma napadlo : nie je kaprad tajnosnubna rastlina , vzdy ma to slovo akosi ocarovavalo, vas nie ?
Slovo "kump" ozncovalo spolupatricnost asi od toho je slovo kumpan a kumpania. Velmi zaujimave, velka vdaka autrovi
bambulka51
Tu na Podvysokej sa pália Svätojánske ohne,kočky kľudne v stredu prídite ,doneste si stany a pôjdeme pod hory na lúky páliť aj my:))))))))))



TOPlist