Pri varení máme všetci nejké zvyky.Na varenie zemiakov používame vždy ten istý hrniec,na krájanie mäsa ten istý nôž a podobne.Ale v kuchyni sa dejú aj iné veci.Robíme činnosti,ktoré si ani neuvedomujeme.A to sú už takzvane „rituály“.Ja napríklad keď varím „nedeľnú“ polievku a do vývaru pridávam očistenú nakrájanú koreňovú zeleninu,tak z tej vody,kde je pripravená,stále trochu odpijem.Neviem prečo.Ale bez toho by to nebolo ono.Alebo keď idem krájať mäso stále si predtým brúsim nôž a chodím pri tom po celom byte.Alebo,keď niečo krájam a kúsok mi spadne na zem,tak ho ofúkam a pokiaľ to je len trošku možné,tak to zjem.(minule som robil lečo s klobásou a ten prvý kúsok z klobásky čo som odkrojil ostal na lopáriku a cela klobáska mi spadla na zem.Čo myslíte,čo som urobil?Dodržal som svoj „rituál“ a urobil som lečo s vajcom!!Keď som prestal fajčiť,pribral som za mesiac asi sedem kg.Povedali,že mi chýba pohyb.Tak som sa začal pohybovať aj pri varení.Keď som čistil zemiaky tak som si ten košíček so zemiakmi dal na balkón a po každý zemiak som putoval na trase – kuchyňa,predsieň,obývačka,balkón a späť.Najmenej 25x,lebo vtedy s nami bývali ešte deti.Niekto keď dá do rúry piecť koláč tak urobí pred rúrou rukou krížik a podobne.Skúste porozmýšľať čo robíte vy a nehanbite sa a napíšte.Uvidíte.Pobavíme sa!(už sa teším aké „bosorácke“ rituály ma „jezibabka1)
@zareaguj
No a ja, neviem či je to rituál, ale vždy umývam riady aj dlážku až keď komplet dovarím. Neodmývam, neodzametám. Je to taká obsesia, asi mám pocit, že ak naruším ten môj chod upratovaním, niečo sa mi na sporáku alebo v peci pokazí :-)
〈=sk bol to sviatok nového chleba a tento rok bude znova.....či je tam múzeum neviem, ale táto slávnosť je iste pekná. Nebola som.
se sebou při vaření nahlas mluvím, že mám zvlášť hrnec na brambory,
na rýži, na pudink, na jíšku, talíře na obalování řízků (takové staré
silné po mamince ). Dcera se mě ptala: mami proč máš tolik
vařech ? jednu mám na míchání smažené cibulky a zeleniny, 2-3
na míchání masa, 1 na míchání vaječiny, asi tři na sladké moučníky
a nové vařechy si vždy kupuji na michání marmelád a sirupů.
Taky jsem cela nadýchaná výparů a najezena ochutnáváním,
že sice objed jím, ale nikdy mi nechutná tak jako někde, kde nevařím já. A ještě Vám řeknu jeden rituál, o kterém jsem tady
nečetla. Pořád mám pocit, když dělám s jídlem, že nemám dost čisté ruce a po každém úkonu si je umývám. Buď si je jen oplachuji
u dřezu a utírám se do utěrky nebo když dělám s masem, tak pořád odbíhám do koupelny. Dopadá to tak, že ještě před mytím
nádobí mám 3 mokré utěrky a minimálně 1 ručník. Potom to dopadá tak, že chci mít oběd ve 13 hod. a hotový je nejdříve
ve 13,30 a ještě mám dost nalítaných metrů.
Začala sa to rituálmi, ale já mám pocit, že to čo sa tu píšeje je skôr o zabehnutých zvykoch. Čo je vlastne rituál a čo je zvyk? V slovníku som našla, že rituál je "obradový predpis".
Ale nie vážne. Naozaj to nepoznáš? A čo ostatní varecháči? Fakt ma to zaujíma...
:-)))))))))))))))))))))))))))))
A ešte mi napadlo, že u nás sa traduje zvyk - najmä pri pečení - prvý kúsok koštuje kuchárka, aj z koláča, keď sa krájajú rezy, tak ten prvý kúsok je kuchárkin, pri drobnom pečive, hneď ako vyberieme prvý plech z rúry, jeden kúsok zoberieme, prelomíme, necháme trochu vychladnúť a okúsime, či je všetko O.K. (tu si asi bude dobré dať pozor na ten čemer!!!!!! čo????)... neviem, prečo sa to tak zaužíva, asi sa stravníci báli, či ich neotrávi :-)))))
Takže rozotieram hrčky a manžel mi chytá body na rukách, potom ich máčam do studenej vody..... a ak nie, tak celú noc trpím a chodím po dome a je mi zle. FUJ čemer. Ale polievka bola supéééér.