Fedor Malík:
Vlašák zo Starej hory

Fedor Malík, 28. septembra 2021     2 minúty čítania

Milan patrí k najväčším a najlepším vinohradníkom a vinárom pod Malými Karpatmi. Jeho vinice sú vzorne obrobené a jeho moky voňajú a chutia doma aj v zahraničí.



Celý svoj život sa láskal s viničom a miloval rodný kraj. Pezinský a cajlanský región bol jeho domovinou. Miloval prírodu a okrem viniča kultivoval aj krajinu. Vysadil orechový háj, venoval sa drienkovej plantáži, sadil aj jedlé gaštany. Do obrazu malokarpatského kraja vyryl hlbokú brázdu.

Minulý rok mal Milan šesťdesiatku. Neoslavovalo sa. Šialený covid mu v tom zabránil. Prešiel rok a ako–tak sa to uvoľnilo. Na jeho „celestínke“, útulnom zariadení so zvonom v pezinskom chotári, pod Starou horou, sa zišla pred pár dňami partia jeho verných priateľov. Nechýbali ani vínoosobnosti Miro Petrech, Ondrej Korpás, Vladimír Sodoma... Pripíjalo sa Milanovým šumivým. Skvelé bublinky. Nalievala sa pezinská odroda č. 1. Rizling vlašský v rôznych podobách. „Kde sa hrabú Modrania,“ ktosi preriekol...

A pilo sa decentne a jedlo sa s potláčanými slinkami na jazyku. Také pečené bioprasiatko, grilované technológiou „colombo“ som hádam v živote nejedol. Nepodávala sa k nemu horčica ani chren. „To zabíja chuť,“ tvrdil grilmajster Durdovanský. Čerstvý chlebík, štipľavá čalamáda, naladené nakladané alma papriky. Paráda... A Milanov syn Mišo opäť nalieva, opäť vlašák z Altenbergu...

Jeseň spadala do kraja. Listy viniča začali žltnúť a opadávať. A zlatisté strapce sa začali vyzliekať donaha. Vinica vonia ako Diorovo laboratórium. Slnko pomaly oranžovie a zapadá za vinice upraveného pezinského kraja. Na okraji lesa už vyčkávajú srnky. Paprčkovci z Hriňovej teda zahrali poslednú: „V hlbokej doline srnka vodu pije...“ Nie, tie pezinské vodu nepijú. Pijú nektáre z Dunaja a zo zeleného muškátu...

Diskusia k článku

chemik
Doufám, že v zahraničí má tento vinař větší komerční úspěch než v Praze, kde Víno Pavelka Pezinok otevřel v centru vinotéku (ještě mám v baru sklenku s leptaným nápisem: odcuzené dňa 11.4.2006) . V té době byly v Praze spousty náleven vín všelijaké kvality, protože "každý Pražák má strýca vinaře na jižní Moravě" a láhve bývaly za 70-90 Kč. A on tam prezentoval vína opravdu vynikající kvality, ovšem od 120 Kč výše, takže očekávaný komerční úspěch se nekonal a vinotéka byla brzo zrušena. Trend ke kvalitě se pak zvyšoval i v Česku, takže dnes máme přísný vinařský zákon, ale lahve i nepřívlastkových zemských vín od dobrých vinařů nad 180 Kč. A já jako důchodce dnes za láhev vína od Pavelky zaplatim za pokoj pro 2 osoby v penzionu hned vedle termálek v Mederu. Ale kvůli tomu vlašáku jsem si to popřál a panu Malíkovi děkuji za krásnou připomínku o čem ten život může být.
haji
@chemik (28.9.2021 10:31)
Vrásky s chutí pražáků či podobných úkazů si u nás už dávno nikdo vrásky nedělá. Rozdělení vína: Dá sa. Nedá sa. Dá sa pražákom.
Ryzlink rýnský je velká dobrota! Pěkný článek. Jen kdyby chemik nenapsal příjmení Milana, musela bych chvíli kufrovat cez ujo google.
@burgut na první šup jsem si to také myslela, ale pán Malík je Mistr od vína. Sice aj dobré stravy, víno však má prim. Zasmála jsem se sama sobě a prioritám haha
1x zahra
chemik
@haji (29.9.2021 10:41)

Zdravím pilnou každodenní chváličku @haji , ale upozorňuji, že dělení vín, které uvádiš neplatí už od konce devadesátých let. V Praze se totiž denně koná aspoň 10 ochutnávek a prezentací vín. Ono se to všechno stihnout nedá, ale Jejich účastníci mívají širší přehled než stréci, kteří většinou pijí svoje nebo sousedovo a 2x ročně něco na oblastní přehlídce. A ryzlink vlašský je opravdu velká dobrota, která se nenajde ani v Rheingau. Takže hlavně nepodceňujme, ale oceňujme, když už se v něčem opravdu vyznáme.
1x haji
haji
@chemik (29.9.2021 14:29)
V pohodě, každodenní chválička se v Praze nevyzná. Ani jsem o situaci v Praze nepsala. Tím to můžeme uzavřít.
1x zahra




TOPlist