Lyžičkové zemiaky

Konečne nejaká skutočne vtipná diskusia dnes na Vareche.

Kouzelný zážitek, milá @Kuchticka , tvůj manžel musí být "číslo", recese, zvláště v pěstování, je mi moc blízká. Vyniká v ní i můj bratr. Má smysl pro humor po tatínkovi a ještě je fiškár, potutelník, srandista. Ráda se zasměju, když mi popisuje některé zážitky. Jak už jsem psala, život píše nejenom romány, ale i veselé příhody. Veselá musí být i vaše dědina. "Veselá je dědina, kde sa milá zrodila..." tak se zpívá v jedné písni v našem kraji. A pokračuje: "Eště je veselejší, kde je můj najmilejší!"

Zdravím ťa Haji ! Naša rodina je v zložení 50 na 50 percent slovenská a moravská. Celé prázdniny som trávila u svojej babičky v obci blízko Prostějova. Skús napísať aj ty nejakú srandu. Môj otec rád písal básne a môj manžel sa zo mňa smeje, že mám po ňom spisovateľské črevo. Literatúra bola vždy mojim koníčkom.@Haji (15.6.2017 09:27)

@Haji (15.6.2017 09:27)

To mas pomylene, hovori sa: vesela je dedina, ked je pivo desina :-)

@Afataga (15.6.2017 11:28)
Jaj, to je tím, že pivo nepiju a v našem kraji jsme /někteří/ blíže vínu. Jiní slivovici a pak jsou, samozřejmě, pivaři. Zato v Čechách je pivo doma. Dnes už ani tá desina nieje. Aby obchodníci zmátli zákazníka, stupně vypustili. Mě nenaštvali. Když už pivo, tak Bernard, nealko švestkové. Vychlazené /musím pít něžně/ je v horku pro mě nej. Brácha je pivař /nevím po kom se dal/ a také podle toho vypadá. Má lahváče postavené "na štorc" v bříšku. Sousedi mají čtyřletou vnučku a ta před pár týdny perlila. Brácha mi přinesl ředkvičky a v druhé vlně přinesl i pro sousedku. Zvoníme na ni, sousedka otevřela dveře, naše Ebi /černá fenečka kokršpaněla nevím s čím/ vplula do jejich bytu, vnučka pištěla. Brácha si přičapnul k malé a učil ji hladit psa /doma nic podobného nemá/. Trochu se mu vytáhlo tričko a jak vstával malá pronesla historickou větu: "Strýcu, ty máš ale břuch!" Brácha nezaváhal, se smíchem pohladil svůj "pivas" a pronesl: "Mám, a je můj!" Sousedka se ještě dnes omlouvá. Ale co naděláš, děti mluví pravdu a vysype se z nich kdykoliv. Jak říká brácha : "Pivo dělá krásná těla!"
V našem kraji je tvořivost lidí velká. Vzpomínám na sklep, kde měl známý vinař ve velkém napsáno na zdi: "Po pivě sa spí, po gořalce sa blbne, po víně sa zpívá." Tož si vyber, milá Afi!! Přeji všem krásný a Požehnaný den!

Toľko vtipných ľudí je medzi nami, že sa až čudujem. Ale je fakt, že malé deti nás často zaskočia vetou, ktorú nečakáme. Môj strýko veľmi obľuboval kukuričnú kašu. My sme to volali zameška /od slova zamiešať/. Dnes to mladé gazdinky volajú kus-kus. Túto dobrotu mu manželka varila často na večeru. S kyslým mliekom a poliate maslom to bola naozajstná pochúťka. Jeho dcérka jedla krupicu, a keď dojedla zahľadela sa na ocka a hovorí:- Ocko ty sa šrotom kŕmiš?- Všetci pri stole vyprskli smiechom a krupica bola všade.

@Kecupicek (17.6.2017 15:20)

kus-kus nie je kukuričná kaša, možno si to mýliš s polentou. Kus-kus je v podstate cestovina, väčšinou z pšenice, alebo jačmeňa či pšena

Máš pravdu je to kukuričná krupica, našla som v špajze vrecúško, my to polenta nevoláme, nevesta to tak nazvala, keď uvarila niečo čo sa na to podobalo, bolo to aj podobnej chuti a manžel sa smial, že starí ľudia a deti sú na rovnakej strave a aké je to moderné, ale nebola to žiadna cestovina. Vypátram, čo som vlastne zjedla! Neviem prečo sa my Slováci oblbujeme názvami z iných regiónov a krajín, keď máme v našej kuchyni obdobné suroviny. Konečný výsledok je rovnaký, len sa čudujeme, čo sme to vlastne zjedli a ten úžasný jedálny lístok? @Tiginko (17.6.2017 16:46)