Pocukrované bramboráky

@astheart , ale ta pani robila naozaj obycajne bramboráky, teda po slovensky placky, zemiakove cesto, cesnak, majoránku, hodne cierneho korenia, opekala ich klasicky na panvici a hotove si ich posypala nahrubo krystalovym cukrom. toto tvoje vyzera ako zemiakove cesto s ovocim. v pohode, bez cesnaku, prosim! :-)) ved ja stale hovorim: chute a facky su rozne. :-))

@rea1 , to jsem pochopila.
Máš tam můj komentář. Tohle jsem sem dalajen proto, že jsem si na to při tom vzpomněla. :)

Sek do tradícií. Vždy som si myslel, že "baba" (bramborák) sa jedáva len s kyslím mliekom. Ale prečo nie? Ja si napríklad sladím halušky s kyslou kapustou.

Možno, že to má chuť ako slivkové guľky ( po vašom " švestkové knedličky ) alebo sa mýlim? Skús to nafotiť a pridať do receptov.

Ne, to vůbec, protože švestkové knedlíky se dělají z vařených brambor a tohle je ze syrových jako bramboráky. S fotkama opět zklamu, nemám foťák a mobil nemá paměťovou kartu. Přes Bluetooth mně to nejde, nevím proč.

Do receptů vám to přidám. Můžete vyzkoušet.

Už to čeká na zveřejnění, :).

Ach, áno, to som si neuvedomila, budem rada, pozriem si to.

okrem toho, ze chute a facky su rozne zvyknem este hovorit, ze ja by som sa uz necudovala ani keby som videla hada cúvať a chlapa rodiť. :-)) recepty, kombinacie a ludske chute su neuveritelné a neuveritelne roznorode. prave preto som vzdy svojim detom tlacila do hlav, ze na ziadne jedlo sa nesmie hovorit fuj. (aj ked mysliet si to clovek moze, potichu, pravda? :-) ). moj mladsi syn si na paštikový chlieb dava čučoriedkový lekvár a ja osobne si kapustne fliacky posypem praskovym cukrom a ciernym korenim. nuz co, ked nam to tak chuti? a poznam pani, bola to otcova kolegyna - teda, poznala som, uz sa davno krmi niekde v gurmanskom nebi - ktora si do prace na desiatu nosievala slaninu a zajedala ju nie chlebom ale makovnikom. normalnym, obycajnym makovym bajglom. a este aj kolegov ponukala, ze ved aka je to pochutka. ale neviem, ci si vzali. :-) moja mama mala dve sestry. jedna nejedla kurence, lebo ved sa to len v hnoji hrabe, druha nejedla zajace, lebo bohviepreco. a kazda z dcer chodila domov zo skoly v inom case. babka, co chlopla na dvore, to hodila do hrnca a ked prisla jedna - mama, co to je? no zajac predsa, ved ty nemas kurence rada. a druha - mama, to je zajac? nie, samozrejme, ze je to kura, co nevidis ten kus masa z nohy? a bolo vymalovane. :-) takze ano, ja chapem, ze ludom moze chutit aj cesnakova placka s cukrom, len ten clovek, ktory býva v mojej hlave sa takej delikatese akosi podvedome brani. ale nikomu ju neupiera. :-)))

:-) Proti gustu žiaden dišputát... Fliačky resp. halušky s kapustou (nie kyslou) robené naslano s korením sa cukria aj u nás. Tiež sa jedávajú lokše (tenké placky zo zemiakového cesta pečené nasucho a potreté maslom alebo masťou) posypané mletým makom a cukrom. U nás sa robievajú aj škvarkovníky (obyčajné pečené škvarkové pagáče) plnené slivkovým lekvárom. Naša babka si aj kyslé polievky - zelenú fazuľku (zvanú aj strúčky) a tekvicovú polievku prisládzala. No a tiež poznám nejedného človeka, čo si zmlsne na vianočke s paštikou alebo natretej maslom a so šunkou. Môj ocino si paštikou dokonca natieral lekvárové buchty - tzv. lúpačky. A ja si pamätám, že ako deti sme jedli spolu čokoládové bonbóny a slané tyčinky :-)))))) Mnohé jedlá sú založené na slano-sladkej kombinácii - mäso s ovocím, kompóty podávané k mäsovým jedlám... Takže 100 ľudí - 100 chutí :-) Ale niektoré slano-sladké kombinácie sú fakt výborné.

Ja som len prekvapeny ze Americke varechacky sa neozvali , v krajine zazrakov je vsetko mozne aj sladky lekvar z udenej osmazenej slaniny .

Donedávna všichni byli přesvědčeni, že dokážeme rozeznat 4 odlišné chuti: sladkou, kyselou, slanou, hořkou. Před několika lety byla objevena schopnost našich chuťových receptorů rozeznávat pátou chuť, unami. Unami je těžko definovatelná, je to jakási "masová" chuť a vědci se domnívají, že právě ona je zodpovědná za to, že nám chutnají masové vývary. Na chuti unami je založena oblíbenost různých dochucovacích omáček, hlavně ze zemí dalekého východu.
Aby toho nebylo málo, v poslední době se objevují zprávy o objevu dalších chuťových receptorů citlivých na kalcium, kalciová chuť.
Všechny chutě se dají kombinovat, záleží jen na správném vyvážení. Kombinace sladko-slané je velmi známá a většině lidí chutná (ke sladkému kakau si dá slaný rohlík), sladko-kyselá taky. Sladko-kyselá-unami: všichni to známe z různých omáček připravených z masové šťávy nebo čínské a orientální kuchyně. Jak je to opravdu s kalciem, ještě se uvidí, protože výzkum je teprve na začátku. Každý máme naše chu´tové pohárky citlivé na jinou kombinaci, takže, jak už tady bylo řečeno, 100 lidí = sto chutí.