Pri pohľade na moju veľkú knižnicu rozmýšľam, čo asi urobia moji potomkovia s mojimi obľúbenými knihami? Odnesú ich do antikvariátu, alebo nebodaj do zberu. Možno aj horšie. Veď čítanie už akosi vyšlo z módy. Máte aj vy obľúbenú knihu, ktorá zmenila váš život?
@zareaguj
A protože chci být pozitivní, tady aktivně ustřihnu sebe samu. Moje kuchařky jsou lepší než beletrie. Když je procházím, kochám se recepty, fotografiemi - hned je mi veseleji. Fantazie pracuje. Nejen ona, ale za chvíli se k ní přidá žaludek a mozek. Vypluje ego a už do mě vrtá: "Jdi si něco dobrého najít, udělat, uvařit... jdi, máš hlad! Jdi, máš chuť! Jdi hned, to se přece nedáá vydržet!!" Někdy ego zafunguje i bez kuchařek. Evidentně knihy nepotřebuje, vystačí si. Má přece mě!!
My -brat a ja-sme žili od raného detstva len s mamou..otec zomrel..peňazí nebolo..ale na knihy vždy..každé meniny,narodeniny,vianoce..základný darček bol kniha..mamina knižnica je ešte na chalupe..pokračovala tá tradícia aj v mojej rodine..
teraz na starobu žartom vravím:
čo s tými knihami..??bol to omyl..radšej som mala vkladnú knižku riešiť-bolo by viac miesta v byte..:-)
najobľúbenejšú knihu nemám..v mladosti dievčenské romány..potom detektívky..neskoršie hľadanie filozofické..potom duchovno ..kuchárske vždy..
Najlepší priateľ človeka: kniha a pes..
:-)
Moja babinka, ocova mamka, byla knihomol. Já som to samé. Zdědila jsem knihovnu po babke, k tomu svoje knihy. Na a mojou osobou knihomolstvo skončí. Pomalu můžu trénovat - podle povídky Jana Nerudy Kam s ním. Už jsme to tu řešili a komentovali, znám veselejší témata. Ani tá vkladná knižka už dnes nenese jako dřív. To i ryby braly víc a bejval čistej vzduch...
A aby som odľahčila - práve včera som čítala historku: Pýtali sa Oscara Wilda, ktoré knihy ho v živote najviac ovplyvnili. A on s humorom sebe vlastným, že "mamina kuchárska kniha a otcova šeková knižka". :-)))
tak je..mladosť..
všetkého DOBRA bolo dosť
žiť ako človek-bola cnosť..
dnes-peniaze..peniaze..
ktože tomu ZLU v dušiach žiť zakáže..??
moja 90ročná mama vraví:
toto nie je môj svet
a pomaly sa k nej pridávam..
mávam
:-)
Moje:
Mucniky od Marie Hajkovej
Stara kucharska kniha po mojej babicke, vydana v roku 1947. Je popretkavana rukopisom mojej babicky, pisala tam aj svoje recepty....Moje naj.
Mám presne tu istú, sú tam tie prvé diely, tie som čítal ešte ako školák ale vtedy vyšli ako samostatne knižky... a keď som už ako dospelý chodil do miestnej knižnice, moji synovia chodili ešte ma ZŠ, tak som chodil do detského oddelenia si požičiavať pre seba ďalšie diely s výhovorkou že to beriem pre moje deti... :-) ale sám som si ich aj kupoval v kníhkupectve :-)
Mama zase predčítavala. TV nebola. Tak každý večer sa zišli susedia, aj 15-20 ľudí a ona v strede nahlas čítala. Ďalší večer si o prečítanom porozprávali.
Do knižnice som chodila od 2.ročníka ZŠ.
S knihou všade. Do školy, pásť kravy, čítala som aj s baterkou pod perinou.
Najkrajší darček bol pre mňa kniha.
V byte nás začali knihy pomaly vytláčať.
Po rekonštrukcií bytu mi doma povolili knižnicu a 100 kníh.
Po presťahovaní na dom je to to isté.
Takže plné krabice, kufre kníh. Už mám zakázané ich kupovať. Aj som ponúkala mestským knižniciam, že darujem asi 1000 kníh. Zoberú 5 ročné dospelácke a detské bez obmedzenia... Ani nehovorím, že 99% majú pôvodné obaly a sú ako nové.
Včera sa mi mailom ozvala jedna nadácia z Vojvodiny, tak snáď to dopadne a budú sa z mojej zbierky tešiť aj iní ľudia.
Už iba stručne. Kniha v radosti, aj v žiali...
Aj ja. Vždy sa vraciam k jej knihám.
Mas ich teda pozehnane! Ja mam tiez vela a uz mam vyhliadnutu dalsiu v knihkupectve.
Tu istu mam aj ja doma. To je skvele citanie. Ja som momentalne v zajati knih od severskych autorov. Nejak ma to pohltilo teraz.
Moja klasika je od Ľudmila Dullová-Horecká a Libor Vozár Kuchárska kniha, vyd. Osveta 1978. V tom roku som sa vydala, takže som ju zrejme zakúpila ako prvý vklad do novej domácnosti. :-) Už je ako šalát, ale tú si nedám, je to klasika. No a ešte mám ďalších asi 30 kuchárskych kníh a knižočiek a 10 šanónov natrieskaných vystrihnutými receptami, do ktorých, odkedy som objavila Varechu, už ani nechodím, ale zatiaľ nevyhadzujem.
Obsah bude zrejme rovnaký, ale obal je iný, tá tvoja bude zrejme reedícia, teda ďalšie vydanie. Pozerám, že tiež je mierne "šalátoidná" :-))), asi tak ako moja bola hojne používaná. Nuž, Varecha je super, ale kniha je kniha. Občas v kuchárkach rada listujem a rada si prezerám fotky jedál, potom dostanem hlad a musím toho nechať... :-)))
Též ji mám, rok vydání 1983 /viz hore/. Je zachovalá. Zato moje první hrníčková kuchařka Vaříme a pečeme bez vážení, autorek J. Pechová a I. Králová, vydáno nakladatelstvím Laguna v r. 1993 - tak ta je na některých listech hezky "použitá". Samá kapka, varhánky - stopy vedou k nejoblíbenějším receptům.
Aj ja ju mám, kúpila som si ju po svadbe a učila sa z nej variť a hlavne piecť z kysnutého cesta.
Nevadí mi, ak sa rozpadá. Lepiaca páska a nožnice sú poruke.
Mám takové, mám je ve veliké obálce a dají se prohlížet jen na stole po listech. Má to jednu výhodu. Když chci něco podle ní vyzkoušet, tak si půjčím jenlist. To je u kuchařek a jsou z roku 18...… a dále. Krásný den přejeme.
U nás knihy nikdo nechce a tak jsem jich hodně dal na faru a pan farář je dává různě starým lidem, charitě a podobně. Myslím, že tam splní ještě svůj úkol. Opravdu nás knihy pomalu vytlačují, ale srdce krvácí, když jdou z domu. Srdečně zdravíme.
No já nevím kdy jsem to tady a kde psal, ale udělali jsme si doma na plotě knihobudku, ale na zimu ji sundávám. Dal jsem tam nápis " Přečti a vrať a nebo si ji nech. " Je pravda, že asi výleťáci si jí nechávají, ale většinou se vrátí a mnohokrát lidé i přidávají. Jak to vyjde, udělám také nějaké fotky. Moc pozdravujeme.
To je tak ked sa stahuje z velkeho do mensieho vo facebookovej spolocnosti. Odisiel som radsej prec a robotnici zlikvidovali tisice knih do kontajneru.
Haji, PAN herec, pan Josef Kroner, to je top slovenskoho divadla a filmu. Ano, ten vzpominkovy porad jsem sledovala, i Zuzanu Kronerovou mam velice rada. Knihu take mam. Sledovat filmy s nim, to je potrava pro branici i dusi. Samozrejme jsou i jini herci slovensti, tezko vybirat. Kazdy byl velka osobnost. Nekteri jeste jsou.... tak snad dorusta nova generace bardů.
Též mám ráda Modroočka, Ferdu Mravence a našlo by se plno dalších. Úžasná knížka pro děti, která mě doslova nadchla: Na panství kmotra čápa od T. E. Tisovského: www.adplus.cz/167771-na-panstvi-kmotra-capa...
Z této knihy jsem dlouho žila a jak píše @Pivonka - i v dospělosti jsem z této knihy těžila o druzích a životě ptactva, nejen "čapstva". Podobně jsem hltala Lovce orchidejí od Františka Flose:
Dostala jsem je pod stromeček a četla jsem i v noci, s baterkou pod peřinou. Dalo by se pokračovat Vinetuem atd. Moja babka věděla jak mi udělat radost.
Antikvariát, burza apod. Kdyby jsi to měla blíž - tak do dobrých rukou jde podarovat, s láskou!
Drieme Muro, zo sna ziva, trn trn trn. Pekne cosi sa mu sniva, trn trn trn. Ze mu mysky chvostikulky sami lezu do papulky, trn trn trn.
Tiez ju mame..
Tak do čítania, priatelia.
Z detských veršovaniek nedám dopustiť na Slniečko na motúze od Eleny Čepčekovej. Jej sa to rýmovalo samé, ako na drátku:
"U roháča od rána je veľký krik. Tisnú sa tam čmeliak, mravec, tesárik. Oj, starosti majú veľké, radi by sa zavďačili Medulienke. Veď je marec, čiže čas na dievčatká myslieť zas. V lesoch ešte sniežik leží a povieva vetrík svieži, no snežienky učupené do kríčia, tie vyrastú, tie určite vyklíčia..."