Abychom pochopili polskou kuchyni, musíme sáhnout několik století do historie a uvědomit si, že současné Polsko ve stávajících hranicích trvá od roku 1945. Po roce 1945 došlo k obrovským přesunům obyvatelstva z východu na západ a také na sever. Proto dnes na Dolním Slezsku můžeme být přítomni například národopisným slavnostem, které mají domovinu daleko na východě, např. v okolí Lupkowského průsmyku a ještě vzdálenějších Kresach.
Ze starých kronik vyplývá, že polská kuchyně v porovnání s ostatními kraji Evropy používala daleko více koření (příkladem nám může být kořeněná omáčka, zvaná také jícha, polsky „jucha czerwona“). Na rozdíl od jiných evropských kuchyní se využíval, a to zvláště díky blízkému kontaktu s Osmanskou portou a Orientem vůbec, hlavně pepř, muškátový květ, jalovec. Vliv jednotlivých národů na polskou kuchyni ilustruje tato mapa:
Rzeczpospolita Obojga Narodów
1 – země koruny polské, 2 – Prusy – léno koruny polské, 3 – Velké knížectví litevské, 4 – Livornsko – majetek koruny litevské, 5 – Kuronsko – léno Rzeczpospolitej Obojga Narodów.
Kromě výše uvedeného se polská kuchyně vyznačuje speciální směskou koření spojenou s osobou, která je všeobecně pokládána za zakladatelku polské kuchyně. Díky královně Boně z rodu Sforza (babičkou jí byla i u nás proslavená aplikátorka jedů známých i neznámých Lucrezia Borgia) pronikla do polské kuchyně do té doby neznámá zelenina jako rajčata, kapusta, fazole, špargl, brokolice, zelí, salát – dokonce i špenát. Rovněž přivezla do Polska těstoviny a koření na jejich úpravu. Podařilo se jí dokonce přimět Poláky ke kultivovanějšímu pití vína na místo medoviny.
Bona z rodu Sforza
Tato známá postava polské kuchyně se však do dnešních časů zapsala zvláště díky speciální zeleninové kořenící směsí sestávající z mrkve, kořene i natě petržele, bulvy i natě celeru, listu kapusty a pórku známé pod názvem włoszczyzna. Bez této směsi se polská kuchyně neobejde.
Włosczyzna
Od té doby uplynulo ve Visle mnoho vody a země koruny Polské prožily několikanásobné rozdělování mezi Rusko, Prusko a Rakousko. Tyto vlivy jsou patrné do dnešního dne. Od Krakova a Katovic na jih můžeme vysledovat kuchyň rakousko-uherskou, na západě pruskou, od Krakova na sever a východ pak ruskou.
Pojďme si ukázat, respektive vyjmenovat několik základních tradičních polských jídel. Logicky nelze obsáhnout všechno, )takže se soustřeďme jen na ty, pro nás cizozemce, nejznámější.
• baba wielkanocna – bábovka, známá i u jiných národů nejen slovanských (např. Litvínů),
• barszcz czerwony – červený baršč (nezaměňovat s ruským borščem, jedná se o polévku ze šťávy z červené řepy),
•
•
• barszcz biały (řečený też zalewajką nebo také żur), polévka jejímž základem je kvas,
•
•
• bigos – z italského bigutta (kotlík na polévku), polévka, původně potrava podávaná při lovu zvěřiny,
•
• chłodnik – polévka z mléka nebo smetany se zeleninou podávaná v létě za studena,
• czernina – polévka jejímž základem je vývar a krev (převážně drůbeží),
•
• grochówka – polévka připravovaná z loupaného hrachu, uzeného masa s brambory, kořeněná česnekem a majoránkou,
• Kasza grzyczana – jáhlová kaše,
• Kasza - kroupy, také tradiční český pokrm, byl u nás téměř naprosto vytlačen rýží. V Polsku ale si stále ještě v každém obchodě můžete nakoupit pro nás až neuvěřitelné množství různých druhů krup (kasza).
• kaszanka – krvavá jelita,
•
• kluski – ploché noky – na Slezsku uprostřed promáčklé,
•
• makowiec – závin s mákem,
• piernik – perník – kořeněné těsto, specialita hanzovních měst,
• pierogi – pirohy, tj. rozválené těsto, vykrajované do kulata, plněné a uvařené ve vodě
• racuchy – malé pečené placky z kynutého těsta,
•
• raki – raci,
• szary sos polski – tradiční staropolská omáčka z mouky, másla, octa, cukru, rozinek, vína, karamelu, strouhaného perníku, zdobená plátky citronu,
•
•
• wątroba – husí játra se sekanou cibulkou.
Současná polská kuchyně silně ctí tradici. Polské tradiční pokrmy se uchovávají jako národní poklad, o čemž se můžeme přesvědčit (na rozdíl od České republiky) na stranách polského Ministerstva zemědělství (Ministerstwo rolnictwa i rozwoju wsi), kde je vyvěšen Seznam tradičních pokrmů (Lista produktów tradycyjnych). Tento soupis pokrmů chráněných přímo polským státem k dnešnímu dni obsahuje více než 950 regionálních tradičních pokrmů. Značný rozdíl proti České republice, jejíž delegáti si, jak se zdá, jezdí do Bruselu tak akorát pro diety.
Když už jsme narazili na porovnání mezi českou a polskou kuchyní, z vlastní zkušenosti mohu říci, že polská kuchyně je lehčí, používá více zeleniny a jen minimum masa. Nestalo se mi, že bych byl někde pozván ke stolu, na kterém by nebyla velká mísa surówki (salátu).
Pro doplnění a upřesnění celkového obrazu se podívejme na výsledky průzkumu nákupu průměrného Poláka z roku 2010. V 80% košíků najdeme při nákupu pečivo, 48% košíků obsahuje jablka a rajčata. Maso a uzeniny v 31%, věčná válka mezi máslem a margarinem vychází o něco málo lépe pro máslo 32%, margarin 30%. Mléčné výrobky se v košíku vyskytují v 41%.
Tolik tedy nakouknutí do polské kuchyně, jen velmi malou klíčovou dírkou. Současný trend polské kuchyně by se dal v kostce definovat asi takto: „Nejez nic, o čem by tvá babička řekla, že to není k jídlu“.
Bohužel se mi do textu nepodařilo vložit obrázky, tak je to poněkud neuspořádané. Omlouvám se
Na švouki si pamätám bolo to jedlo mojej mladosti.Pražba to bola kaša s doma pomletej pšenice.
zpravy.idnes.cz/polsko-ma-po-soli-problem-s-tunami-suse...