Zákon ledničky

sbohemrozume - fotkasbohemrozume, 10. februára 2010
Krásná jako
lednička



Pár let po svatbě jsem dosáhla mateřské a manželkovské dokonalosti, mýtu českých žen. Protože jsem se z té Země Dokonalosti vrátila při relativním duševním zdraví, mohu všem, kdož tam míří, poradit, jak se dostat zpět mezi šťastné nedokonalé.

Vstávala jsem tehdy denně mezi pátou a šestou ráno, kdy se budil syn. Odvedla jsem ho do kuchyně, aby nebudil tatínka. Vyčistili jsme si spolu zuby, a zatímco snídal, stihla jsem i rychlý make-up, takže jsem manžela uchránila pohledu na přirozenou zeleň svého nevyspalého obličeje.

Syn dostal kostky nebo pastelky, a protože do půl osmé, kdy vstával můj muž, bývalo dost času, stíhala jsem obvykle připravit pořádnou mužnou snídani s kávou, džusem, vajíčky naměkko a topinkou. Obměnou byly lívance, vrchovatě obložené chleby nebo domácí pomazánky.
Budila jsem ho veleněžně, pomohla mu najít košile a ponožky, a když odcházel do práce, mávali jsme mu z okna.

Během dne jsem stihla všechno:
- uklidit, nakoupit a připravit teplou večeři i s moučníkem.
- Jít s malým na procházku, uplést svetr, natřít poličky, posekat zahradu.
Byla jsem hodně pyšná na to, že když se vracel odpoledne domů, bylo všechno hotové, včetně vychlazeného piva v ledničce.

Z té doby si nepamatuji ani jednu manželskou hádku:
- neutrácela jsem za zbytečnosti, nechodila odnikud pozdě, a pokud chtěl můj muž o něčem mluvit, trpělivě jsem poslouchala.
- Vždycky bylo navařeno, postaráno, teplo, útulno.
- Na nic si nemohl stěžovat – a taky si nestěžoval. „Tak co je dnes nového…“, ptával se a já pyšně oznamovala, že je všechno v nejlepším pořádku. Bylo, až na drobnosti.
- Jeho někdejší vřelý polibek na přivítanou se nejprve změnil v lehký polibek na tvář, pak jen v symbolický polibek ve vzduchu a nakonec v přátelské poplácání na zádech. Takové, jakým se vítají chlapi, co jdou spolu na fotbal.
- To už říkával: „nic nového, že…“ a obvykle šel rovnou k ledničce, kde ho s železnou pravidelností čekávala vychlazená desítka.

Naštěstí mi tehdy zbyli kamarádi. „Hele, jaký si myslíš, že je rozdíl mezi tou ledničkou a tebou?“ zeptal se mě jeden z nich. Telefonovala jsem mu v noci, téměř potají. „Lednička stojí každý den tam, kde to čekáš. Vždycky ti nabídne něco k jídlu, je tichá, na spotřebu nenáročná. Čistá, bílá, vkusná, ale těžko tomu říkat krásná. Už jsi viděla chlapa, co by vášnivě miloval ledničku? Všimne si jí, až když mu kompletně vyteče na podlahu. Ale to musí po tý louži uklouznout!“

Ten večer jsem vypila dvě vychlazené desítky a probudila se až v půl osmé. Nade mnou stál manžel v jedné ponožce a zmačkané košili. Zatímco na pravé ruce držel křičící dítě, v levé třímal suchý rohlík. Tvářil se překvapeně. Za pár měsíců mě už zase vřele líbal a ptal se, zdali jsem vařila, nebo má po cestě z práce něco koupit.

- Nebuďte vždycky tam, kde to ostatní čekají.
- Buďte náročná na spotřebu.
- Nabízejte jen tolik, co vám dávají, a pořádně hlučte, když je to potřeba.
- A už vůbec se nebojte čas od času vytéct na podlahu.
- Dodnes sice nevím proč, ale je jisté, že jen tak vás budou ti kolem milovat.
Takový je zákon ledničky.


Dnes jsou již vyvinuty nové, dokonalejší modely s automatickým odmražováním, regulací chodu. A hlavně levnější spotřebou. Jo nový model je nový model, že klucí
@zareaguj


Diskusia k článku

talka
Výborný článok, teším sa a zdvihol mi náladu, ďakujem pekne.
hedulka
Super,
presne tak to v praxi je. Dobre som sa pobavila. Ďakujem
nyja
chachacha :))) to bolo dobré... Čo dobré? Bolo to super :)))
cistinka
Dychtivo som dočítala do konca a musím skonštatovať, že aj ja som bývala taká "lednička"....našťastie je to už za mnou :-))
jezibabka1
cistinka sme dve, len s tou zmenou " chladnicky" som zmenila aj partnera a teraz to ozaj funguje xixi. SBOHEMROZUME daj este nieco
sovka62
Ten začiatok ma vydesil. Hneď som si začala spytovať svedomie, čo som ja za hnusnú ženskú, veď tebe nesiaham ani po členky. Našťastie sa ukázalo, že všetko je inak a tak som asi normálna. Robila som a robím všetko, čo zvládnem a stíham, na tri dcéry som 25 rokov šila (vrátne kabátov a svadobných šiat), plietla v rukách i na stroji, varím, pečiem, varujem vnúčatá, ale napr.okrem kúpeľní, toaliet a kuchyne neupratujem. To je manželova parketa a robí to sám od seba a rád. Niekedy to treba karhať, že už asi preháňa. Možno ho vychovalo to, že hneď na prvý raz som porodila dvojčatá a to bola zaberačka pre mňa i pre neho.
evas13
Bóže, Sbohemrozum nemôžem sa Ti veru rovnať, lebo detičky som nemala, ale aj tak som so zatajeným dychom dočítala. SUPÉÉÉR. Raz a navždy treba ukázať naším polovičkám,že nie sú stredom vesmíru.
hannah22
no dievčatá tak to už býva , ale číta sa to tak sladkobôľne , sme aké sme , dobre píšeš sbohemrozume napíš ešte .... :))
bozulka
Verte lebo neverte práve včera som debatovala so svojím mužom čo všetko som musela postíhať -skoro 400 km ďaleko od rodiny ,2 deti 4,5 roka a novorodenec a manžel musel odísť na služobku na pol roka.Všetko muselo byť tip top lebo ja som to tak vyžadovala.Postarať sa o 2 malé deti,upratať,nakúpiť,vyprať každý deň,vyžehliť,s deťmi na prechádzku atď...!!!
Ale musím priznať,že keď bol manžel doma tak pomáhal kde sa dalo.
Dnes bysom bola bez neho stratená.Každý deň nakúpi,zastupuje upratovaciu službu a musím povedať,že veľmi dobre.Mojou starosťou je iba uvariť a postarať sa o prádlo.To sa žial za tých 5O rokov nenaučil.Ale čo bysom ešte chcela,že?A to prosím nechodí ani na "pivo".Máme sa radi aj po tých 50 rokoch.Úžasný mužský .
Aspoň takto mu ďakujem!!!!!!!
zemo
Nádherne. Len do nich. Muži jedny darební, leniví, nenažraní okrem mňa!
Ako človek na voľnej nohe som už dosť dlho stále variaci, nakupujúci, ale, a to zdôrazňujúci, nevysavajúci a prach neutierajúci! Viem sestru spoza rieky Moravy, aj vás ostatné pochopiť.
Ja mám však horšiu situáciu. Moja manželka je podobne starostlivá a zodpovedná. Viete si predstaviť tie naše večerné prekáračky, kto pre rodinu urobil za celý deň viac? To by sa ja Däniken zbláznil!
P.S. Ale vážne. Nádherne,citlivo, s úškrnom, ktorý neuráža, napísané.
evia
pekné čítanie a veľká životná múdrosť. Nič netreba preháňať, len škoda, že ja som na to neprišla skôr. Niekedy stačí, ak vidím, že si to moja milovaná polovička aspoň všimne.
janaalizibolenova
krasne napisane, neviem preco, ale ja tak nejak instinktivne tu "dobru ladnicku" nerobim, iba sem-tam, z lasky k manzelovi :-) ved co, raz za cas nezaskodi byt "dobrou ladnickou" :-)



TOPlist