Nečtu si kolik to má éčeka a takových tych blbin. Né proto, že by
mňa to nezajímalo, ale proto, že ty blechy nemožu přečíst aj dyž
mně na nosu sedijú brýle.
V pátek sem u nás v obchodě našla v akci krém na ruky. A měli
tam víc druhú. Už sem měla v košíku měsíčkový, dyž sem si
všímla, že vedle mají s ženšenem. Hneď sem to vyměnila. Dyť ten
je vlastně na všecko a určitě mě vyléčí aj ty rozpraskané paty.
Doma sem si hneď troščku plcla na paprče. Vtíral sa těžko. No to
je tú kvalitú, dyť to néni žádná indulona, pomyslela sem si. A
vůbec mně nevadilo, že mám na pazurách trošičku bílý povlak.
Dyž sem potom umyla náčení a ruky sa mně zdály takové hebké,
usúdila sem, že je to noční krém a že potřebuje delší dobu na
vsáknutí.
Večer, dyž už Béleš spal, tož sem vlézla aj s tubú krému do
pelechu, zhasnúla sem, abych s natřítýma hnátama nemosela
šmatlat k vypínaču a na ruku sem si plcla notnú dávku teho
zázračného krému. Ložnicú sa rozlila taková mentolová vůňa.
Pomyslela sem si, že to možná bude masážní, ale že vůbec
neuškodí, dyž sa popatlu celá. Pečlivě sem si potřela rozpraskané
paty a hnáty až ke kolenám potřela si paprče až k lokťám a taky
celú hubu aj krk. Byla sem zvědavá, co ráno bude Béleš říkat na
moju vizáž. Spokojeno sem sa zachumlala a usnula.
Ráno mě probudil zděšený výkřik. Otevřela sem oči a uviděla
Béleša, jak na mě čučí s otevřítú hubú. Svúdně sem sa na něho
zašťúřila a čekala lichotku. "Prosímtě, jak to vypadáš“? zeptal sa
udiveno. Podívala sem sa na pazury a viděla, že jich mám celé bílé.
Zrovna tak aj hnáty. Dyž sem sa podívala do zrcadla, uviděla sem
tam princeznu Krasomilu, kerá nechce, aby ju ve mlýně poznali
vojáci. Dyž sem to nadělení ze sebe umyla, šla sem za mladým
Béleškem.
"Prosím tě, přečti mě, esli je to masážní krém nebo normální,"
poprosila sem ho. On si ty blechy potichu přečetl a začal sa
řehonit, až sa za břuch popadal. "Tož jaký je?" Ptala sem sa.
On sebú pláskl na gauč, třepal nohama a vykřikoval: "To je,
HAHA, HIHI, to je, HAHA, víš co toje?"
"No krém se ženšenem, enom nevím, esli masážní nebo výživný."
"HAHA, HEHE, HIHI, to je zubní pasta. HAHA."
Nuž ja mám príhodu s písmenkami, ktoré tiež nerada čítam, lebo si musím dať okuliare a to sa mi vždy nechce.
Bol večer a už sa bolo treba poberať do hajan na brnčák, ale tak ma bolela hlava, ale tak !, že už som nevedela čo mám robiť, brala som všetko čo bolo po ruke, čiahla som po škatulke, otvorím , vyberiem , vylusknem so staniolom prekrytú jednu tabletku, ale to nestačilo, vylúsknem ďaľšiu , šupnem do seba, ani som nevnímala čo si to dávam, len nech bolesť ustúpi. Ked som ráno vstala,aké bolo prekvapenie, zoberiem okuliare a pozriem na škatulku čo som si to vlastne naordinovala, akými tabletkami som sa liečila, začnem čítať, a čo vidím dobre?,veď boli to tabletky pre nášho miláčika psa na odčervenie. Samozrejme som sa aj zasmiala , nuž čo urobí bolesť a ešte k tomu keď si nedáte okuliare.
@fialka , ale sak ten mail z Valasska bol perfekt!! Poznam ako tam rpzpravaju - vzdy mi je hocico k smiechu.
A niečo pridám, už som to tu spomínala. Prišla som na návštevu k ujovi a tete, obaja už okolo 80 rokov. Teta sa sťažovala, že ju bolí koža na ľavom boku a ťahá sa to až na chrbát. Ujo sa pochválil, že on ju lieči. Tak som sa pozrela najprv na kožu, herpes zoster ako vyšitý a potom na liek, ktorý ujo práve rozpúšťal vo vode, aby mohol boľačku natierať. Corega tabs na dezinfekciu zubných náhrad!
Aj mne sa páči toto nárečie a vôbec každé nárečie má v sebe vtip a postavičky z každodenného života.
To aj moja mama si bez brýlí kúpila namiesto laku na vlasy - Biolit......