The Last Word at Christmas

douglas - fotkadouglas, 12. decembra 2011
Tento pribeh som dostala od svojho americkeho priatela Kherry-ho, ktory je spisovatelom na volnej nohe. Prelozila som ho, pretoze je pekny, podelim sa s nim na portalu Varecha.

The Last Word at Christmas
A Story by Kherry McKay
“A Christmas story about grandpas, grandsons and Scrabble.”

Rád bych prožil Vánoce. Místo toho, aby to bylo pro mne ohromující, přemohu se a budu se tvářit přátelsky. Letošní Ho-ho-ho by mělo pocházet z mého břicha , protože jsem veselý jako Santa. Konec-konců pamatuji jsi naše rodinné Vánoce. Proč je tomu tak, že rodina rozhodne mít na paměti, co ztratil během toho svátku Měsíce světel?

Můj dědeček si pamatoval dlouhé slova, proto rád hral hru Scrabble. Bylo to velmi dlouhé slovo, a ve středu své hry jedno z jeho písmenek, spadlo na podlahu. Sklonil se, aby písmenko zvedl. A právě v tom okamžiku dostal masivní mrtvici. Bylo to jakoby Duch příchozích Vánoc se rozhodl navštívit jej v jeho bytě, jako stín. Upadl.

Babička ho pokárala za to, že je příliš mnoho alkoholu v jeho vaječném koňaku. "Paul! Paul! "


Tak nějak, jako deseti letý kluk, viděl jsem chvíli jasněji. Za pár minut tu byla záchranka a velký hluk, kruhová-červená záře světel ambulance tančících na stropě. Ženy z mojí rodiny začaly brečet : moje babička, moje máma.

Ze židle u stolu, mohl jsem rozeznat slovo, co můj děda se snažil poskládat. Ale to mohlo být několik slov. Existovaly," Laughter /Smích ". Když jsem si byl jistý slovem, kterým se můj dedeček chystal hrát, zahlédl jsem něco jiného. Měl také "S". Věděl jsem, že můj dědeček byl vynikajícím hráčem Scrabble. Věděl jsem, že by mohl hrát " Slaughter /Porážka." Jak by mohl "smích" existovat ve slově "porážka?"
Nemohl jsem odtrhnout oči od desky Scrabble. Jak jsem přemýšlel o hře, bylo to šílené.

Záchranka přijela. Před tím, můj táta se snažil vytáhnout dědu na pohovku. Můj otec, který vždy vědel co dělat, měl výraz hrůzy.
Ještě jsem se díval na hru Scrabble, rozsvícený vánoční stromek. Cítil jsem, kdybychom mohli hrát jen zbytek hry, nic moc by se změnilo. Vánoce by prešli, jak jsem již mínil. Vše by bylo v klidu, vše by bolo předem jasné.

Bylo tam hlasité mluvení. Podíval jsem se nahoru. Moje matka se mi snažila něco říct. Její ústa se pohybovaly, ale nemohl jsem pochopit její slova. Podíval jsem se k babičce. Chtěli, abych odsunul Scrabble desku pryč a tak vytvořit prostor pro lidi ze záchranky. Všichni se snažili vyvolat mou pozornost. Křičeli mé jméno, ale vypadalo to, že jejich slova přišla z jiného světa, jako by byli v televizi a hlasitost zvuku velmi vzdálená.

"Možná ...," řekl jsem. "Možná, že se snažil o dvojnásobek bodů!"


"Co?" Zeptala se matka.


"Vyhrál. Řekněme, že vyhrál. "


"Jasně," řekla. "Vyhrál. Tak pojď, vše dáme pryč z cesty. "

Zbytek večera byl vyplněn podivnosti. Jeli jsme do nemocnice, kolem všech domů s vánočním osvětlením a jesliček a sněhuláků. V autě bylo ticho. Zůstali jsme v nemocnici celou noc. Necítil jsem ospalý, jako bych mohll. Moje sestra ano, ale já ne. Ráno, řekli dědeček přežil. Bude ochrnutý na jedné straně těla po zbytek života, ale žije!

Později, řekl jsem mu, že jsem přišel na to slovo, že se snažil vyslabikovat tu noc . Zdálo se, že si to taky pamatuje.

"Dědo, hrál jste " Slaughter /Porážka, " že jo? Ne? "

Podíval se na mě na dlouhou dobu. Pak řekl něco, na co jsem nikdy nezapoměl. "Dvojité body jsou skvělé, synku, ale při setkání s Scrabble života, snaž se hrát" Laughter /Smích ". To je to, co tě drží ve hře. "

Zůstal u nás dalších šest Vánoc . Každý rok jsme hráli Scrabble. Díval jsem se na slova, která hrál na konci každé hry. Jeden rok to bylo "Hilarity/Veselost". Další rok, "Joyous/Radostné."


Ke konci jeho života, jeho Scrabble slova byla kratší a kratší. Poslední Vánoce co byl s námi, jsme mu museli pomáhat při umístění písmenek na desce Scrabble. Ruce už témeř neovládal.

Sledoval jsem ho pečlivě. Měl šanci vyhrát. Nechal mě podívat se na jeho písmenka. Měl " Preachy /Kázání" a to bylo za trojité body. Ale on měl ještě "E." Začal jsem ukládat do jeho písmenka, ukazoval mi, kde jej chce. Pak se zarazil, nakonec mě požádal, abych dal pryč "R" "H" a "Y."


Své poslední "E," dal do menšího slůvka: "Peace/Mír." Usmál se přímo na mě. Můj děda opustil tento svět v "Peace/Mír-u" v jeho mysli, a ne "kázání". A to je můj nejoblíbenější okamžik Vánoc, všech Vánoc na co jsi pamatuju.


A este s jednym pribehom sa s vami, mili Varechari, sa chcem podelit a popriat Pozehnane Vianoce:  www.coolestone.com/media/2679/A-Christmas-Story---Journey-...

@zareaguj


Diskusia k článku

19 komentáre k článku
@Douglas - som smutná, ale mne sa ten druhý príbeh nedal otvoriť.
Rada čítam príbehy ktoré napíše sám život a toto je jeden z nich. Je to to tak: v tento čas vianočný si spomenieme na tých ktorí už nie sú medzi nami, ale veľmi, veľmi nám chýbajú: sú to rodičia, súrodenci, dedko, babka - ale niekde bohužiaľ aj deti. Preto sa majme radi nielen o Vianociach, ale vždy.
Pre druhy pribeh:



V mene Kherry-ho dakujem za komentare, vcera bol zvedavy ako vyzera preklad co je to Varecha.sk, kde je zverejneny ;).
@Douglas , ozaj pekne podaný príbeh, pozdravujem Kherryho, dedko bol predvídavý asi, teraz hrá Scrable so sv. Petrom v nebi. A iste vyhráva.
Vdaka,@evanaaa , @hubata , @sairaam. Pribeh ma zaujal, preto som zrobila preklad, a az po notnej chvili som zistila, ze je cesky...snad mi to bude odpustene. Kherry okrem toho, ze pise, vyborne hraje na klaviri. Dovolim si zaspominat na moje narodeniny. Viezli sme sa uz niekolko hodin z Pittsburghu do Scrantonu Kherry, manzel, nas pes a ja. Ked sme tam dorazili a ubytovali v hoteli, hladni sme sli sa najest do jednej velmi peknej talianskej restauracii. Bolo tam asi 20 hosti a krasne velke cierne piano-kridlo. Ja som bola stastna a to som nevedela este, co Kherry zrobi. Siel za sefom smeny, potom si sadol ku klaviru a zahral song ~Happy Birthday to you~; Hostia a personal zpozorneli a nakoniec, takmer kazdy zdvihol casu, divali sa na mna a popriali mi Happy B-Day a personal zatlieskal. Este asi 15 minut hral skladby George Winston-a vratane mojej oblubenej Lullaby.
Tak to bolo tiež pekné, nabral odvahu ( alebo ju má) a takto ťa potešil hudobným darčekom. A ak je Lullaby pesnička, ktorú mám na mysli, tak to bolo ešte krajšie, ale asi nie je tá moja. ( Lula.lula, lúúú....refr.).
pekny pribeh, kedze som scrablistka, je mi to blizke. Spomienky ostavaju v nasich mysliach, a tak ziju aj ti, co uz otvorili dvere, a presli na druhu stranu. Vdaka za pribeh.
Pekné príbehy...cez sviatky prežívame všetko viac emotívne,aj smutné zážitky.@douglas ,posielam pozdrav Kherrymu a to video je z filmu tuším "osem statočných" ? Krásny,dojímavý príbeh...
@douglas , vdaka za pripomenutie krasneho filmu,pri ktorom som sa uz opakovane vyplakala ...Huskies su velmi pekna rasa psov a v tomto filme sa ich kvality este zvyraznili .Prvy pribeh je tiez dojemny .....

(Omluvte prosím angl.-k-český překlad Google!)
Děkuji vám všem za vřelé přání! Veselé Vánoce z U. S. požehnání pro všechny! ~ Kherry McKay, Campbell (SF Bay Area), California
@kherry1bear - zdravim from West Coust - Seattle.
Pribeh sa mi velmi pacil, tak emotivne, ze som spotrebovala krabicku kleenexov. @douglaska - vdaka, vdaka za ten pekny pribeh. Ja ti dodatocne prajem vsetko najlepsie k tym narodeninam
Ďakujem za všetky milé komentáre, potešili. Včera som dokončila "Vianočné priania od dobrých ľudí pre dobrých ľudí", ktoré charita rozdá po sviatku Troch kráľov deťom z DD a opusteným starým ľuďom v DD. A ako každý i tento rok dáme finančný príspevok, nikdy nevieme, kedy budeme potrebovať pomoc my. Požehnané Vianoce.
Krasny, citlivy pribeh. Bolo mi smutno pri jeho citani...Odovzdaj pozdrav Kherrymu!
Aj film o psoch a ich priatelstve a vernosti je krasny. Kolkokrat by sme si my- ludia, mohli vziat priklad od zvierat....
Tebe, @douglas , prajem tiez krasne a pozehnane Vianoce.
@janger , dakujem za pekne slova a prajem krasne a pozehnane Vianoce. Pri obrazku macky si spomeniem na kote Franchiho :). Sused prisiel za nami, ze niekto vyhodil malu macku a kedze nam umrel v Maji tento biely fesak z obrazku, vraj ci si ho nevezmeme. Bohuzial, macku doma nemozeme, preto sme ho odviezli do utulku a na cestu sme mu pribalili balik granuli a hracku. Bol den Sv.Frantiska z Assisi, preto od nas dostal meno Franchi. Na nasu velikansku radost si Franchiho po troch tyzdnoch pobytu v utulku vzal zaujemca do opatery. A to nam robi nas zivot krasnejsim...
@douglas , ta macicka na obrazku tiez uz nezije :-(. Bola to nasa Kitty, mali sme ju vyse 16 rokov. Bola uz strasne chora, trpela, tak sme ju v lete museli dat 'uspat', ako sa to tu hovori. Stale mi chyba...
Hrozne, dnes mi moja kadernicka povedala, ze ich sused nakopol jej 13 rocnu macicku tak, ze nasledne nato zomrela... Bezcitny psychopaticky vrahoun...Viem dobre, ako nam nas milacik chyba, na hrobecku ma sviecku zapalenu takmer stale...
..smutný aj keď pútavý príbeh, ďakujem za sprostredkovanie @douglas
zaslzila som si ...





TOPlist