Neveriť. Lebo Kájovia spievajú večne. Až odrazu nespievajú. A Vám ostane smutno.
Roky to bola tradícia. Brácho zákerne číhal pred dverami kúpeľne. Mal na krku tri baby v rodine. Ja, sis, mama. Občas nejaká prespanka. /Spolužiačka. Kamarátka. Bývalka. Jeho bývalka. Aby bolo jasné./ Každá sa chce nalíčiť. Byť pekná. Ibaže nás prudko zrušil tančekom a Kájom: „ ...dám dělovou ránu, bum bum bum bum...“ Jasné. Jačali sme. Zdrhli sme. Pretože čo si budete celý deň spievať? Presne toto.
Úprimne: nenávidela som včielku Maju. Z Kdepak ty ptáčku hnííííííízdo máášššš sme si vždy robili srandu. Potom som šla do sveta. Zažila Vianoce 37 stupňov Celzia. Nie. Nebolo to ono. Fajn. Ozdobím aj palmu. Vianočné svetielka mám natiahnuté v byte celý rok. Ale Kája je len jeden. Bez Popolušky sa Vianoce nekonajú. Stále tvrdím, že nevesty u nás bravúrvne zvládnu jazdu na koni. A že sneh je bežný. Hoci som ho roky nevidela. Na koni som sedela ...dávno. Nana /svokra/ /nie bývalá, svokru máte na celý život/ mi asi dodnes neodpustila, že som sa nevcválala pred oltár na koni. Ibaže pršalo. Však Londýn. No uznajte. Libuška bola úchvatná. To neprekonám.
Toto od Káju nebolo charakterné. Pretože láska. A tie iné besy.
Si single? Nie, som vdova. Aj to sa stáva. Obvykle nasleduje smiech. Potom zistia, že sa nesmejem. Smiech znie odrazu nervózne. Napokon ostanem sama. Občas šepot. Zo strany žien. „Drž sa.“ Stisnú mi ruku a zmiznú. Je to už pár rokov, čo vdoviem. A stále to pobolieva. Potom prichádzajú ďalší. „Musíš sa tým chváliť?“ Iste. Chváliť sa statusom vdovy je fakt in. A to nemám ani Instagram.
Neprejem nikomu zažiť tú bolesť. Sis nenávidí horory. Vytáčala ma. Lebo spí pri svetle. Ja potrebujem tmu. Naučili sme sa spať jedna pri druhej. /Bez erotiky./ Viem, že jej to vadilo. Ale ja som potrebovala vedieť. Že dýcha.
V tú noc minula dva platy, aby si kúpila letenku do Austrálie. Skúste kupovať na poslednú chvíľu.
Stála si vedľa mňa. V márnici. Nebol to pekný pohľad. Už tu nechodíš. Ale aj tak. Ďakujem, Veva.
Niekto neznáša kôpor. Niekto zeler. Niekto chiilli. Koriander.
Ja neznášam psychológov. Zato zbožňujem psychiatrov. Mozog považujem za rovnocenný orgán. Ochorie oblička /ľadvina mi neznie pekne/? Fajn. Ochorie pankreas? Fajn. Mandle? Aj tam som bola. Pokožka? Mám ekzém. Ochorie mozog? Ruky preč. Chodíš k psychiatrovi? A akože môžem inak pustiť svoje deti k tebe? Túto otázku som naozaj dostala.
Iste. Nehodlám ich krvilačne zavraždiť. Vlastne som k nim celkom milá. Zbožňujem skladať puzzle. Tie malé potvory to tušia. Vetu „TeeTee, videl/a som tritisíc kúskov“ predo mnou nevyslovujte. Budete mať puzzle rozťahané po celom byte.
V najhoršom prípade Vám pribalím ešte miniakvárko s bojovnicou.
U nás v ESP už zúria Vianoce.
Takže Kája s Vami.
Je moc dobře, že i Karel Gott byl člověk. S lehkostí jemu vlastní se s námi dělil a rád. Vyrostla jsem s jeho písněmi a netajím se s tím, že je mám všechny ráda.
Vzpomínám na Miroslava Horníčka, jak humorně popisoval jaké to je, když si ráno v koupelně zpívá. Ukazuje ke krku: "Od pasu po sem, uvnitř mě, je to Karel Gott. Odsud a ven z úst je to něco strašného!" Je to formulováno ve zkratce, pan Horníček mi odpustí.
@Nephilim děkuji za všechno co skrze tebe mohu pochopit, přijat.
Je mi to ľúto. Naozaj. Aj to mi je ľúto, že sa okolo teba vznáša aura burtonovej postavičky len preto, že si svoj problém vzala zodpovedne a navštívila si doktora. Nenosí sa to.
Děkuji!
Moc pěkně, od srdce napsáno! Přijeli lidé z blízka i velké dálky - před spoustou z nich smekám, stálo je to některé mnoho sil. Pohřeb se státními poctami bylo to málo, čím jsme mu všichni mohli vzdát čest.
Dala bych lajky komentům, pod článkem nejde. Přesto vidím dva lajky - tak nevím, kde dělám chybu.
@Mitzy /sis zdraví/ to vyjadrila: smrť nevezme len jednu osobu. Dotkne sa duší. Sŕdc. Bez ohľadu na to, či ste celebrita alebo nie. Bolesť sa na vás usmeje. Občas navštívi. Čas otupí. Ale ten zvláštny pocit v srdci ostane. Je to ako puzzle Je to ako zložiť 2999 kúskov. Obrázok dáva zmysel. Ale jeden kúsok chýba. Prázdne miesto tam ostane.
@kecupicek U mňa vždy nájdeš horieť sviečku. Bez ohľadu na ročné obdobie. Počasie. Výročie. Vždy si niekoho pripomeniem.
A ako kde sa Vám nezobrazuje?
Až dnes. Keď som za protivuchu. Videla som ho v najnovších komentároch. Nevidela som ho pod týmto článkom. Fungujem na starej verzii. Používam Operu. Android. IE. Firefox. V žiadnom som ho nevidela. Preto som poslala screenshot. Neposlala by som screenshot. Keby som ten komentár videla. Ešte nejaké otázky?
a ja zasa zbytočne klikám na -Pekný komentár-
neberie a neberie