Mrkvový kaviár marockých Židů

Postup

1. 1

   Očištěnou mrkev a oloupaný brambor uvaříme doměkka. Na pařáku nebo ve vodě. Vyndáme, necháme okapat.
2. 2

   Rozmačkáme vidličkou pečlivě s přidáním najemno utřeného česneku a jemně mletého, římského kmínu.
3. 3

   Chuť doladíme šťávou z citronu (podle chuti, ale z poloviny určitě).
4. 4

   Opatrně přidáme harrisu. Je poměrně dost pálivá, ale bez ní to není ono. Snad by šla nahradit pikantní paprikovou pastou.
   Lehce projedeme tyčovým mixerem, aby se všechno dobře spojilo.
5. 5

   V hezké mističce pokapeme větším množstvím oleje a dáme do ledničky odležet. Nejlépe do druhého dne, ale určitě na několik hodin.
   Chuť je opravdu pak výrazně jiná, když se to rozleží. A je fantastická!
6. 6

   Na tomto receptu, aby chutnal jak má, nelze nic měnit, ani nic nahradit.
7. 7

   harrisa
   Tuniská kořenící směs. Je oblíbená na středním Východě. Obsahuje chilli papričky, česnek, koriandr, papriku a sůl. Jako stolní koření se dosti podobá indonéskému sambalu. Koření se používá k přípravě originálních omáček k dušené zelenině nebo masu.
8. 8

   cumin (jeera, římský kmín)
   Je to koření především arabských a muslimských zemí, ale také dalších zemí kolem Středozemního moře, dále USA, Mexika, Brazílie, Argentiny - tedy střední Ameriky, také Asie, Afriky i Austrálie. Má odlišnou, výraznou chuť i vůni než náš kmín. Pro svou výraznou chuť i aróma se používají menší dávky - celého nebo mletého kmínu. Je součástí kari koření a dalších směsí. V řadě zemí je oblíben i při pečení chleba, pečiva, při výrobě salámů, sýrů. V Africe se dává do pokrmů tadžin, kuskus. Ve Španělsku se míchá se skořicí, v arabských zemích s koriandrem, kurkumou a kardamomem. Směsím koření dodává „exotickou“ chuť a aroma.