Mrkvový kaviár marockých Židů
Autor receptu: mijaita
Neumím to přeložit celé, je to ajlouk, ale nevím jak "mrkvový". Ajlouk je něco jako kaše. Rádi nazývají kaviárem, nevím proč. Snad proto že zůstanou kousíčky, konzistencí kaviár připomínající. Originál název pro zajímavost časem doplním.
Postup
- Očištěnou mrkev a oloupaný brambor uvaříme doměkka. Na pařáku nebo ve vodě. Vyndáme, necháme okapat.
- Rozmačkáme vidličkou pečlivě s přidáním najemno utřeného česneku a jemně mletého, římského kmínu.
- Chuť doladíme šťávou z citronu (podle chuti, ale z poloviny určitě).
- Opatrně přidáme harrisu. Je poměrně dost pálivá, ale bez ní to není ono. Snad by šla nahradit pikantní paprikovou pastou.
Lehce projedeme tyčovým mixerem, aby se všechno dobře spojilo.
- V hezké mističce pokapeme větším množstvím oleje a dáme do ledničky odležet. Nejlépe do druhého dne, ale určitě na několik hodin.
Chuť je opravdu pak výrazně jiná, když se to rozleží. A je fantastická!
- Na tomto receptu, aby chutnal jak má, nelze nic měnit, ani nic nahradit.
- harrisa
Tuniská kořenící směs. Je oblíbená na středním Východě. Obsahuje chilli papričky, česnek, koriandr, papriku a sůl.
Jako stolní koření se dosti podobá indonéskému sambalu. Koření se používá k přípravě originálních omáček k dušené zelenině nebo masu.
- cumin (jeera, římský kmín)
Je to koření především arabských a muslimských zemí, ale také dalších zemí kolem Středozemního moře, dále USA, Mexika, Brazílie, Argentiny - tedy střední Ameriky, také Asie, Afriky i Austrálie. Má odlišnou, výraznou chuť i vůni než náš kmín. Pro svou výraznou chuť i aróma se používají menší dávky - celého nebo mletého kmínu. Je součástí kari koření a dalších směsí. V řadě zemí je oblíben i při pečení chleba, pečiva, při výrobě salámů, sýrů. V Africe se dává do pokrmů tadžin, kuskus. Ve Španělsku se míchá se skořicí, v arabských zemích s koriandrem, kurkumou a kardamomem. Směsím koření dodává „exotickou“ chuť a aroma.
zatvoriť