Spracovanie oliv
Prave nastalo obdobie zberu oliv a mne sa po prvy krat dostali do ruky cerstve olivy. Same o sebe su priserne horke. Svokra mi niekedy...
moje prvé halušky - do stratena
Bola som čerstvo vydatá a môj manžel zatúžil po vajíčkových haluškách. Telefonovala som tete, že ako ich mám pripraviť. Všetko som si napísala a...
Pojazdné predajne
Bola som na pošte zaplatiť šek. Kým som si vybavila poštu, na spiatočnej ceste domov som zbadala pojazdné auto, ktoré chodí do obce predávať...
Kokosová masť
Po 1, 5 ročnom používaní kokosovej masti Vám môžem napísať že od roku 2010 hladinu cholesterolu v krvi znova mám v norme . Hurá a ani...
Pre šikovných zvedavcov :-)
Chcem sa s vami podeliť, milé varecháčky a varecháči, možno niekomu sa hodí, prípadne sa nájde šikovníčka, ktorá z tohto môjho zážitku vyrobí...
Ako mi dedkovia pomohli...
Bola nedeľa a pokročilá jar . Vybrala som sa do do susednej dediny s naším veľkým psiskom do lesa . U nás bolo už ...
Ako šla babka...
Bývame v dedine asi 10 km od okresného mesta . Medzi nami a poľskou hranicou sú ešte štyri dediny. Dve sú úplne "na...
...a Hajnalka kliká a kliká...
Susedka si prišla po tymiánovú vňať aj s vnučkou, ako inak, kecáme, varím obed, ale treba prebrať všeličo, čo sa v dedine...
Česká (slovenská) kuchyně - redakční článek
Po několikaletém působení tady na Vareše a mnoha jiných zkušenostech si dovoluji článek vztáhnout i na kuchyni slovenskou, i když halušky (nejen) citovány v článku nejsou. Z mého pohledu ale je situace obdobná. ___________________________________________ ROBERT J. HŘEBÍČEK 26/06/2013 U nás v hospodě už nedostanete rajče. Zato „s tomaty“ je tam kde co. Snobství dorazilo i do mé oblíbené knajpy. Z druhé strany útočí Mimibazar a přináší recept na rajskou polívku z kečupu. Křupanství tedy ošéfovalo druhou stranu spektra. Je ještě možná záchrana solidní české kuchyně? Poslední dobou se pořád někde vaří. Hlavně teda v televizi. Tahle mánie nepostihla jenom naši drahou vlast, jde napříč celou Evropou i Amerikou – a možná i celým světem, což si ovšem netroufám posoudit. A je to dobře – člověk se vyblbne, naučí se jména nových surovin a postupů, někdy se pak dokonce i nají. S náramnou vervou se v kuchyni realizují zejména muži, protože s ženským umem za plotnou už to – co se mladších ročníků týče – nebývá tak valné, chlapi tudíž i zde pochopili, že co si neudělají sami, nemají. Dodnes vidím rozzářené oči a hubu od ucha k uchu mého spolubydlícího, když se mu hned napoprvé povedlo upéct luxusní domácí chleba – jak kdyby potkal Ježíška. Nebo naopak už mírně zakalený zrak jiného kamaráda, když v pozdních nočních hodinách v jistém žižkovském lokále nejistou rukou na zadní stranu účtenky sepisoval rodinný recept na švestkovou omáčku, abych se do ní taky mohl pustit. České (slovenské) kuchyňské obrození a jeho zavilí nepřátelé Zdálo by se tedy, že se i u nás bude kuchyňské kultuře a následným požitkům stolničení do budoucna jedině zelenat. Leč není tomu tak – obrodným snahám totiž překážejí síly temnoty, které se níže pokusím definovat. Nejdřív ale otázka – je nějaká renesance v české kuchyni vůbec potřeba? Copak je to tak zlé? Možná to není tak zlé, ale dobré taky ne. Česká domácí kuchyně se v poválečné době strašně zjednodušila a byla ochuzena o řadu tradičních postupů a hlavně, díky chudému a omezenému bolševickému trhu (a chudé a omezené bolševické mentalitě), přišla o spoustu surovin. Třeba takový chřest, kdysi chlouba Ivančic a jejich okolí. Kdopak ho za komančů viděl nebo jedl! Jeho pěstování bylo odsouzeno coby buržoazní přežitek. Zmizelo ale i dost zcela běžných věcí. Mám doma podivuhodnou kuchařku Marie Axamítové z r. 1890, jde v podstatě o běžné věci tehdejší rakousko-uherské kuchyně s důrazem na českou tradici. Každou chvíli se v ní používají kapary, kde co se podlejvá vínem, zahušťuje perníkem, hojně se používá zázvor, holoubata se dusí na sušených třešních, škála bylinek je daleko pestřejší (ačkoli identifikovat „bertram“ mi dalo dost práci, nejdřív to vypadalo na řebříček, což mi moc nesedělo, pak mi kdosi prozradil, že to je označení pro estragon, používané v některých německých nářečích, zjevně včetně češtiny; „všehochuť“ je zase nové koření). To byl rok 1890. Naše babičky sice i později v kuchyni tvořily mistrovská díla, ale kdyby se za socíku vypravily do obchodu v ulici (okrášleného z poloviny zhasnutým a oprejskaným neonovým nápisem „OVO E A ZEL NI A“) pro chřest a kapary, asi by byly zatčeny skrze provokaci a zesměšňování lidově demokratického zásobování. Podobné vymoženosti přitom bývaly samozřejmou součástí kulinářského obzoru našich prababiček. Dneska sice nemůžu za prase sehnat šalvěj (mám ji naštěstí od kolegyně ze zahrádky) a jalovec dostanu jedině u Márk-n-Špencra (přitom jde o echt typické koření pro českou kuchyni), ale jinak koupím v podstatě všecko. Takže bych čekal, že toho využijeme a dopřejeme si grandiózní návrat do zlatých časů. Mimi-kutilové a jejich král Babica Z hrůzou ovšem zjišťuju, že pro spoustu lidí je to zbytečnost. Vždycky jsem si myslel, že už je to za námi, nicméně ukazuje se, že orgie nevkusu řádí dál. Vzhledem k nedostatku zboží a celkově kulturně estetickému úpadku se neumětelské kutilství dostalo za socíku i do našich kuchyní a zjevně ne a ne ven. Ano, je laciné kopat do Mimibazaru a jeho receptů! Ale je to zábavné a proto si kopnu taky :) „Bydlenky“ a „snažilky“ (opravdu nevím, co vede dvaatřicetiletou ženskou, aby si dala nick typu „jaňulísek79″ a používala podobně zrůdné zdrobněliny) si zde vyměňují mimozemské recepty, které vzhledem k jejich neurčitelné struktuře a pejskokočičkovskému složení musí označovat jako „taková a taková mňamka“ (včetně dalších variací typu „mňamózus“). Polívka z kečupu, v trojobalu smažený houskový knedlík (s kečupem), uzenkové dorty ve tvaru genitálií, všechno zasypaný hromadou lacinýho sejra. A ještě vytunit vegetou, tak! Nedávno tam jedna matka sdělovala dalším, jak ušetřit čas a udělat dětem „rychlou mňamku“ (tohle spojení funguje jako zaklínadlo, nazvěte tam tak psí ho...
Obyčajné pokračovanie pri varení kávy.
Ale ako by nás niekto mohol pripraviť o kávičku. Keď sme si od teplej vody poutierali nohavice/sedeli sme na zemi/, to musel byť pohľad pre bohov. V...
Obyčajná káva v NY v hoteli Mariot! (pokračovanie)
Dnes mám voľno, tak môžem veselo pokračovať v písaní. Ako prezieravý človek od elektroniky som sa na tú cestu do Ameriky patrične pripravil. Zistil som...
Obyčajná káva v NY v hoteli Mariot!
Písal som niečo o lete do Ameriky. Bola to veľmi poučná a zároveň strastiplná cesta. Chcem len nadviazať na predošlý príbeh:"Let do Ameriky". Ako...
Tri príbehy pri príprave jedného obeda.
Áno. V tomto zážitku sa prelínajú tri príbehy. Prvý je zaujímavý tým, že sa z pripravovaného obeda stala večera, druhý, že sa pri príprave...
Čo im chutí? II
Už som v jednom zážitku písala, že moja vnučka Peťka bude cez Rotary klub na ročnom výmennom študijnom pobyte v Japonsku....
Ako pomáham
Ahojte ľudia zasa som tu ja Veronika. Už nadpis vám hovorí o čom idem písať. U nás varia rodičia a hlavne mamina niekedy ja a alebo aj...
V Praze ve Výtopně
Je to pár rokov dozadu čo sme boli so synom navštíviť v Prahe staršie deti. Zašli sme na obed do Výtopny, kde rozvážajú pite vláčky....
Ľahké raňajky vhodné do týchto horúcich dní.
Dovoľujem si týmto odprezentovať na tejto www stránke moje dnešné raňajky po ktorých sa mi zlepšila nálada a pohľad na horúce dni dostal iný, optimistický rozmer....
Obyčajné pokračovanie Let do Ameriky.
Keď letuška prišla štvrtý krát a ja som sa zmohol len na jediné eine bier. Prestával som tomu rozumieť. Za nikým toľko nechodili, iba...
Obyčajný let do Ameriky.
V roku 1990 som bol z firmy vystrojený do Ameriky. Bolo to jedno školenie u firmy IBM. Do Prahy som sa dostal na mojej...
Parene buchty.
Dnes som robila parene buchty a myslim si, ze sa mi celkom vydarili, tak sa chcem s vami podelit aspon o foto. Su z domacim jahodovym dzemikom,...
Ako mi maškrtnosť zachránila život
Spomínali sme si dnes v práci na detstvo a prišiel mi na um zážitok z doby, keď som mala asi jedenásť, či dvanásť rokov...
Obyčajná práca v Grécku.
Tak po mojich potulkách Európou som sa raz dostal aj do Grécka. Písal sa rok 1996. Môj známy ma požiadal o odvoz do Grécka,...
Zásmažka, zápražka, zátřepka, amerika, no prostě mouka.
Přátelé , oslovuji Vás tak , protože to tak cítím . Kdyby to bylo jinak , tak bych tu prostě nebyl . Na úvod musím napsat ,...
Ovsene vločky
Toť som čítala o ovsených vločkach, na jednej strane sú zatracované, ne druhej vychvaľované. Ale zhruba na 90% ľudí ich je - konzumuje na...
Prší tančíme
Moc rád bych se s Vámi podělil o krásné povídání , které je určené pro mnoho z nás kteří mají více za sebou než před sebou ....
Krůtí řízek v brokolicovém těstíčku
Protože stále neumím přidat fotku ke komentáři a nebo k textu a moc bych se chtěl podělit s přáteli , kolegy a fanoušky na Vareche , rozhodl...
Debata pred spaním
Za čerstva vám tu pridám na zasmiatie a zhodnotenie mojich kuchárskych (ne)schopností dnešnú perlu mojej 8r ratolesti. Je večer, už som jej aj dočítalai povinnú...
Ako sa u nás sadia zemiaky II.
Ahojte, minule som spomínala "krumpľový teror" nášho ocina. A zmienila som sa, že v jeden rok - 2004, mám to poznačené!!! :-D -...
Obyčajné ďakujem.
Vážení Varecháči. So smútkom a nie veľmi dobrého pocitu sa s Vami lúčim na tomto blogu. Píše sa mi ťažko. Od...
Obyčajné raňajky so sektom pre dvoch.
Ahojte moji milý. Niečo ma napadlo a tak sa to pokúsim hodiť na klávesnicu. Jedného krásneho dňa na potulkách za prácou...
Dve tváre.
Ahojte milí Varecháči. Chcel by som sa podeliť a ukázať Vám aj trošku inú tvár Nemecka. Ale poďme na to. Onehdy dávno/tesne po revolúcii/som...
Dodatok ku komentárom k môjmu receptu Mikrovlnene raňajky ....
22. apríľa 2015 som pridal k vaším aj svoj recept. V úvode som požiadal aby prípadné komentáre sa nevenovali spôsobu prípravy tohto receptu ale hlavne dôvodu...
N e k r o l ó g .
Za svoj život som ako tajomník ROH napísal veľa nekrológov pri spomienke na nebesia odchádzajúcich kolegov. Prítomným slzy stekali po čiernom odeve. Ale Tebe, ...
