Foto: klukodvody
Vůbec nevím, jestli tohle někdo zná a pokud ano tak pod jiným jménem. Nevím. Všichni jsme měli nebo máme babičku. Já měl babičku jaká Zobraziť celý popisVůbec nevím, jestli tohle někdo zná a pokud ano tak pod jiným jménem. Nevím. Všichni jsme měli nebo máme babičku. Já měl babičku jaká se dává do ilustrací pohádek. Malinkou, kulatou a čisťounkou. Měla stříbrnou hlavu a zlaté srdce. Nosila vždy bílou zástěru s krajkou a to i když šla k dobytku. Nevím, ale vždy ta zástěra byla jak padlý sníh. A dělala kosmatici. Všem obyčejnou, ale mně ji vždycky pokapala medem. Nevím jestli je ta kosmatice tak dobrá, ale je to vzpomínka. No posuďte sami.
príprava
tepelná úprava
Postup
-
1
V úvodu jsou jen suroviny bez množství. Květy si nastříháte kolik budete chtít a těstíčko je ze dvou vajec a trochu řidší, aby se na květy nabalilo - nateklo. Jak píši v úvodu, babička mně to kapala medem. Ale teď už jsem velký kluk a tak jsem použil raději pálivou papriku. A opět té mouky tam není moc, ale asi jde použít jakákoliv, nevím, nezkoušel jsem. Tak opatříme si květy bezinky, nejlépe z nějaké meze a ne od silnice. Bezinky namočíme do studené vody, protože nechceme broučky, kteří by tam moli být, vypláchneme a necháme okapat.
-
2
Tak si ohřejeme olej a opět ne moc, smažíme pomalu. Za stonek namočíme květy do těstíčka a dáme smažit.
-
3
Teď si vezmeme nůžky a stonky ostříháme pěkně nad květem, protože těstíčko nám už vše spojilo.
-
4
Obrátíme a dosmažíme z druhé strany. Opět netvrdím, že je to zdravé jídlo, ale však mně znáte a doufám, že mně třeba zdravotní stav nedonutí měnit standart na kterém jsem již tolik let. No a tohle jde samozřejmě na sladko, s přílohou a nebo jen tak. Tak to třeba zkuste.
kým sme-vychutnávajme života ponuky..žiadne muky..:-)
Čo mi pripomína, že kam sme sa pohli, tam sme sa napásli. Jedli sme terčíky zo slezu nebadaného - pánbožkove pagáčiky, srdiečka z pastierskej kapsičky, oblizovali sme nektár z kvetov pajasmínu, ktorému sme najskôr otrhali listy, bliznu a piestiky. žuvali sme pšeničné zrná zo strnísk, kým nám v ústach nezostala "žuvačka", teda čistý lepok, z akého sa dnes robí seitan, pásli sme sa na morušiach, ktoré rástli kde kade popri poľných cestách, hrýzli kysličku - zajačiu ďatelinku, šťaveľ a hádam si ani nespomeniem, čo všetko nám chutilo. Myslím, že dnešným deťom by toto znelo ako sci-fi a sotva by niečo boli ochotné ochutnať.
Vyskusam podla teba.
A když se bojíš toho mastného, klidně použij těsto jako na palačinky a můžeš ho i trochu osladit. @Palokuchki je to s tou paprikou taková chlapská kosmatice, je taková výraznější.
Jsem tu byla jen po chvílích a míjeli jsme se. Víš, k těm babičkám, ony obě fantasticky vařily a pekly, jen ty kosmatice ne, nevím proč. Též mám chuťovou paměť, včetně vůní, hmm
Zdraví se snažím uchovávat ve formě, jen někdy se, mrška forma, vymkne z ťapek. Neboj, jakmile se ustálí počasí, ustálí se mi i forma. Už se těším!! haha
Mávám!!
Milá Palokuchki,my sme mali za plotom plno agátu,tešili sme sa že zakvitne a mamka nám ho urobí v cestíčku,alebo v trojobale,to bola dobrota,lepšie ako rezeň :))
Krásne spomienky na detstvo a pravdivé. V dnešnej dobe nemožné - ovzdušie, ...