Informace o kamutové mouce

http://www.pro-bio.cz/cesky.htm PRO-BIO Svaz ekologických zemědělců
Nemocniční 53, 787 01 Šumperk Telefon / fax: 583 214 586; 583 216 609E-mail: pro-bio@pro-bio.cz
Dále: z informace získané na níže uvedené webové stránce jsem zjistila, že studie týkající se pšenice kamut byly prováděny na agronomické fakultě České zemědělské univerzity v Praze prof. Ing. Jiřím Petrem, DrSc., dr.h.c.
http://eshop.apoteka.cz/product_info.php?products_id=2133
Nejstarší druh pšenice zvaný Kamut (staroegyptsky „duše země“) byl znovuobjeven r.1948 v hrobce egyptského Daskare. Mack Quin nalezené vzorky zrn v r.1977 rozmnožil a po r. 1989 se začalo s pekařskými pokusy ve mlýně KIANEK, Retz Horního Rakouska.
Vysoce biologicky hodnotná nažloutlá mouka s ořechovou příchutí je opět lehce stravitelná, bohatá na vysoký podíl nenasycených mastných kyselin a samozřejmě selenu, zinku a hořčíku. Nejnovější studie (prof.Petr AF ČZU Praha) klinicky prověřily, že kamut nejen nezpůsobuje alergii na pšeničný lepek, ale je zcela přijatelný i pro již postižené pacienty s celiakií, přestože obsah gluteninu je velice vysoký tak z dosud neznámých důvodů nevykazuje žádnou alergicitu. Tím by se tento druh pšenice stal plnohodnotnou náhradou pšenice seté pro milióny alergiků na pšeničný lepek.

Pěstováním a využitím alternativních plodin se také zabývá Výzkumný ústav rostlinné výroby v Praze – Ruzyni. Pšenice kamut není sice v současnosti v centru jejich zájmu a výzkumu, ale pracovníci ústavu by Vám mohli poradit v tom, kam se obrátit.
http://www.vurv.cz/altercrop/indexCZ.html.

http://organicfarming.agrobiology.eu/organicfarming/proceedings_pdf/28_capouchova_s82-84.pdf
http://74.125.39.104/search?q=cache:uyDZdeT8KXcJ:organicfarming.agrobiology.eu/organicfarming/proceedings_pdf/28_capouchova_s82-84.pdf+kamut&hl=cs&ct=clnk&cd=19&gl=cz&lr=lang_cs
Rozšíření spektra rostlinných produktů z ekologického zemědělství pro dietu při celiakii
(autoři: Ivana Capouchová, Jiří Petr et al., Česká zemědělská univerzita v Praze)

Na webových stránkách naší organizace – ÚZPI je článek věnující se této plodině:
http://www.agronavigator.cz/az/vis.aspx?id=92219
Kamut
V souvislosti s celiakií a bezlepkovou dietou se v poslední době setkáváme s pšenicí nazývanou kamut, která je znovuobjevenou starověkou varietou pšenice, na jejíž taxonomické klasifikaci se světová vědecká obec ještě definitivně neshodla. Podle společnosti Kamut International – Ancient Grain Organically Grown se jedná o Triticum turgidum spp turanicum (nazývanou rovněž Khorasan wheat), která má nejblíže k pšenici durum (Tritcium durum). Vlastní termín Kamut není pojmenování zrna, jedná se obchodní značku pro kultivar OK–77 Khorasan wheat. Zrna kamutu mají stejný tvar jako běžné druhy pšenice, jsou ovšem minimálně dvakrát tak velká, mají v průměru o 30 % více proteinu a zvýšený obsah vitaminů E, B1, B2, fosforu, hořčíku, zinku, kyseliny pantotenové, mědi a komplexních sacharidů. Obecně lze říci, že kamut je velmi zdravá cereálie. Nedávný výzkum prováděný Mezinárodní asociací pro potravinové alergie (IFAA) dokonce naznačil, že „pro většinu senzitivních osob může být kamut vynikající náhradou běžných druhů pšenice“. Pacienti s celiakií ovšem musí při eventuálním zařazování kamutu do svého jídelníčku postupovat velmi obezřetně, nejlépe po poradě s lékařem, protože testy prokázaly, že zhruba 30 % osob s alergií na pšenici je alergických rovněž na kamut. V některých případech mohou být reakce na kamut ještě horší než na běžnou pšenici. Na druhé straně ale řada lidí, kteří pšenici nemohou jíst s kamutem žádné problémy nemají.
Kamut je obilovina s mnohostranným využitím, kterou je možno používat namísto všech druhů pšenice– tvrdé, měkké i pšenice durum. Jedním z významných aspektů pěstování pšenice kamut je i skutečnost, že se jedná o plodinu maximálně vhodnou pro udržitelné zemědělství vzhledem k její schopnosti produkovat vysoce jakostní zrno bez nutnosti používat umělá hnojiva a pesticidy. Je tudíž vynikající plodinou pro organické zemědělství.
Obsah proteinu a esenciálních aminokyselin ve starověkých druzích a běžné pšenici
Běžná pšenice
(T. aestivum) Pšenice špalda
(T. spelta) Jednozrnka
(T.monococcum) Kamut®
(T. turanicum)
Protein, % 12 12,8 14,5 19,6
Lysin, % 0,28 0,22 0,44 0,44
Methionin, % 0,16 0,14 0,19 0,25
Threonin, % 0,24 - - 0,54

Můžete se také obrátit na poradenské centrum pro bezlepkovou dietu http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=otazky-a-odpovedi, kde je několik kategorií podle typu zdravotního problému. Pokud potřebujete poradit v oblasti, která nezapadá ani do jedné z těchto témat, můžete napsat na emailovou adresu Poradenského centra: info@bezlepkovadieta.cz
Další informace můžete získat na webových stránkách:

http://aplikace.isvav.cvut.cz/resultDetail.do?rowId=RIV%2F25328859%3A_____%2F05%3A%230000066!RIV06-MSM-25328859
Evoluční a šlechtitelské změny u pšenice (2. část - dokončení)
Je uveden přehled změn proporcí rostlin a vlastností u pšenice seté, které byly vyvolány intenzivní šlechtitelskou činností během 2. poloviny 20. století. Jsou naznačeny trendy dalšího šlechtitelského vývoje. Pozornost je věnována možnosti využití některých starých kulturních druhů pšenice (T. monococcum, T. dicoccum, T. spelta, Kamut) a rovněž nových syntetických alopolyploidních druhů (syntetická pšenice, tritikale, tritordeum).
(autoři: Müller Oldřich Mikulcová Jarmila Martinek Petr)

http://www.af.czu.cz/cs/?r=2158&dep=29∂=7&pub=11060834&wp=katedry.publikace..info
Mlynářská a pekařská jakost netradičních druhů pšenice
(autor: Capouchová Ivana) (anotace: Vybrané ukazatele technologické jakosti a výnos zrna byly hodnoceny u netradičních druhů pšenic - jednozrnka, dvouzrnka, kamut a srovnány s pšenicí obecnou. Výnosy i technologická jakost netradičních druhů pšenice byly ve srávnání s pšenicí obecnou ve většině případů horší.

http://www.agris.cz/evropskaunie/detail.php?id=147579&iSub=551&PHPSESSID=a3
Na označování alergenů v potravinách záleží
(Nový předpis EU. )
…..
Do "alergenní dvanáctky" patří: Obilí obsahující lepek (pšenice, ječmen, žito, oves, pšenice špalda, Kamut nebo jeho hybridní kmeny), korýše, vejce, ryby, arašídy, sóju, mléko (včetně laktózy), plody se skořápkou, (mandle, lískové ořechy, vlašské ořechy, kešu ořechy, pekanové ořechy, paraořechy, pistácie, ořech makadam, ořech queensland), celer, hořčici, sezamové semeno a oxid siřičitý nebo siřičitany od 10 miligramů na kilogram nebo litr.
…………………………

http://www.pyly.cz/pyly/pages/lekari/potravinove/celiakie.php Celiakie

http://www.bezlepkovadieta.cz/?url=komentare-socialni-oblast&clanek=1799 Komentář alergologa k nové vyhlášce 113/2003 Sb. o způsobu označování potravin (z 4.března 2005, s účinností k 25.11. 2005)

http://www.szpi.gov.cz/cze/article.asp?id=54163&chapter=12&cat=2191&ts=5ec3
Přecitlivělost na potraviny (Státní zemědělská a potravinářská inspekce)

http://www.tydenik-sondy.cz/verze2006/index.php?tid=n&cislo=200619&clanek=2006190502
Označování alergenů v potravinách

http://www.biosfera.cz/product_info.php/products_id/780

http://www.zdravavyzivahronov.com/IO/?p=productsMore&iProduct=1160&sName=Kamut-zrno-Bio-(500g)

http://www.cajkorenikava.cz/bio/obiloviny.htm