Mousse de la Boue dans une Panter de la Pate de Chausseres

sbohemrozume - fotkasbohemrozume, 23. decembra 2011
Mousse de la Boue dans une Panter de la Pate de Chausseres


…“a zbylo nám vůbec něco?“
„No jsou tam různé zbytky a nedojedky.“
„Zbytky a Nedojedky! To jsem určitě špatně slyšel. Snad des curieux et des bouts“ opravil ho majitel.
„Jasně, chápu, samozřejmě. A taky, hm taky…“
„Nic jiného?“
„Ehm… Staré boty. Zablácené staré boty.“
„Staré -?“
„Boty. Spousta.“ Přikývl číšník.

„A jak jsme přišli k těm … starým ročníkům obutí?“
„Nevím, prostě se tady najednou objevily. Trouby jsou plné bot, pane. Spíž jakbysmet.“
„Máme dnes reservé pro stovku lidí! Všude bude zavřeno! Kde je šéfkuchař?“

„Staré boty,“ mumlal majitel. „Staré boty… staré boty… Jsou kožené? Žádné dřevěné podpatky, žádná guma?“
„Vypadají jako obyčejné boty. A strašně zablácené, pane.“
Majitel shodil frak. „Dobrá Doneste nějakou smetanu, ano? Máme cibuli? Česnek? Máslo? Staré hovězí kosti? Trochu těstovin?“
„Ehm, to jistě všechno máme pane…“
Majitel si zamnul ruce. „Dobrá“ zabručel a stáhl z háku zástěru. „Vy tam dejte vařit vodu! Spoustu vody! A najděte mi někde hodně velké kladivo! Ty nakrájej pár cibulí! Zbytek začne třídit boty. Chci aby jste z nich vyřízli jazyky a odtrhli podrážky. Uděláme jim…okamžíček .Mousse de la Boue dans une Panter de la Pate de Chausseres…“
„A kde to vezmeme pane?“
„Blátivá pěna v košíku přezůvkových těstovin. Chápete? Není to naše vina, jestliže ani Quirmané nerozumějí restaurační quirmštině. To koneckonců není žádná lež.“
„No, ale tak trochu to –„ začal číšník. Byl plnohodnotně proklet hned v začátku svého projevu.
„Pak tady máme Brodequin roti Facon Ombres…“ Když majitel viděl vyděšený výraz hlavního číšníka povzdechl si. „Vojenské Boty na způsob Stínova“ přeložil.
„Ehmm, na způsob Stínova?“
„V blátě. A jestli uvaříme zvlášť jazyky, můžeme dát na jídelní lístek i Languette braisee.“
„Jsou tam i nějaké dámské boty, pane“ ozval se jeden ze starších kuchařů.
„Skvěle. Připište na jídelní lístek.. Počkejte.. Nožka d´une Bonne Femme … a … ano… Servis dans un Coulis de Tere en l´Eau. To je bláto , abyste tomu rozumněli.“
„A co uděláme s tkaničkami, pane?“ ozval se další z kuchařů. „Dobrý nápad, najděte někde ten recept na Spaghetti Carbonara.“
„Pane?“ žasl vrchní číšník.
„Začínal jsem jako kuchař,“ odpověděl majitel a zvedl velký nůž. „Copak si myslíte, že bych si jinak mohl dovolit tuhle restauraci? Vím jak se to dělá. Když jídlo pořádně načančáte a je v pořádku omáčka, jste ze dvou třetin za vodou.“
„Ale tady budeme všechno dělat ze starých bot!“ zakvílel kuchař.
„Ze skvěle odleželého hovězího“ opravil ho majitel. „Bude to měkké než mrknete okem.“
„No, ale…no, ale to … nemáme polévku – „
„Bláto a spoustu cibule“
„A inzerovali jsme pudinky-„
„Bláto. Café de Terre,“ odpověděl mu majitel pevně. „ Pravá zemitá káva“
„Ale pane obávám se, že na to přijdou, pane!“
„Až dosud na nic nepřišli,“ odtušil temným přízvukem majitel.
„To nám neprojde, pane, nikdy“

„To neudělám“ řekl první číšník pevně.
„Podívejte, koupím vám hned po Svátku prasečí hlídky mnohem lepší pár-„
„Jsou tam ještě dvě na těstoviny s botami, jedna na porce Purée de la Terre a tři na Tlučte á la Boue,“ řekl číšník, který právě vběhl dovnitř.
„Zákusky z bláta!“ zasténal vrchní číšník. „Nemohu věřit tomu, že podáváme zákusky z bláta. A teď ještě chcete moje boty!“
„Se šlehačkou a cukrem, když dovolíte. Skutečná chuť Ankh-Morporku. A to jistě dostanem objednávku přinejmenším na čtyři přídavky těch bot. Co je pravda, to je pravda. Už jsme v ponožkách všichni-„
„Stůl číslo sedm vzkazuje, že steaky byly skvělé, ale maličko tužší,“ zvolal číšník, který vběhl do kuchyně.
„Dobrá. Na ty další vemte větší kladivo a vařte je o něco déle.“ Majitel se obrátil zpět k trpícímu vrchnímu číšníkovi. „Podívej Viléme“, řekl vzal ho za rameno. „Tohle není jídlo. Nikdo nečeká, že to bude jídlo. Kdyby se lidé chtěli jenom najíst zůstali by doma. Nemám pravdu? Chodí se sem předvádět. Hledají nové zážitky. Tohle není vaření, Viléme Tohle je cuisine. Je ti to jasné? Budou se sem vracet, aby to zažili znovu.“
„No jo, ale staré křápy…“
„Trpaslíci jedí krysy,“ řekl majitel. „A trollové pojídají kamení. V Jakazačistánu žijí lidé, kteří pojídají hmyz, a na vyvažovacím kontinentu zase lidé, kteří se živí polévkou z ptačích slin. Tyhle boty pocházejí aspoň z poctivé krávy.“
„A to bláto?“ Řekl vrchní číšník zachmuřeně.
„Neexistuje jakési staré rčení, které říká, že člověk za svého života sní přinejmenším jedno kolečko hlíny?“
„Ano, ale neřiká se tam, že ho musí sníst najednou.“
„Viléme?“ řekl majitel laskavě a zvedl velkou vařečku.
„Ano, šéfe?“
„Tak už si, ksakru, sundej ty zatracený boty, ano?“


Terry Pratchett: Otec prasátek
@zareaguj


Diskusia k článku

evusik
celkom aktuálne:-) Otec prasiatok je na Zemeploche niečo ako náš Mikuláš :-) je červenolíci a tlstučký a deťom nosí cez komín darčeky a kto neposlúchal dostal len kosti :-)
milujem Pratchetta, neviem kde chodí na tie absurdné nápady, ale v každej jeho absurdite sa skrýva zrnko pravdy....
a tak: "Když jídlo pořádně načančáte a je v pořádku omáčka, jste ze dvou třetin za vodou.“ a môžete uvariť hoci aj staré podošvy :-)
sovka62
To je teda príbeh! A toto nemá chybu:
Tohle není jídlo. Nikdo nečeká, že to bude jídlo. Kdyby se lidé chtěli jenom najíst zůstali by doma. Nemám pravdu? Chodí se sem předvádět.
Veru tak! A to je asi dôvod prečo v modernej kuchyni dostanete tanier s dvomi sústami pokrmu, hrsťou rukoly a (bez toho sa už nič podávať nedá!) pokvapkaný balzamikovým octom. A tvárte sa spokojne a najedene, inak nebudete in.
hubata
Mne sa páči toto:
Neexistuje jakési staré rčení, které říká, že člověk za svého života sní přinejmenším jedno kolečko hlíny?“
„Ano, ale neřiká se tam, že ho musí sníst najednou".
esmez
Som rada, že sa na Vareche objavil aj majster Pratchett :-) Zdravím všetkých "zemneplošákov" :-)



TOPlist