"Pane vrchný, prosím jeden jahodový bubble tea a krekery s uhorkovým dipom."
"Osemnásť ti bolo, mladý?"
"Áno."
"Tak si daj pivo a neser ma!"
"Pane vrchný, prosím jeden jahodový bubble tea a krekery s uhorkovým dipom."
"Osemnásť ti bolo, mladý?"
"Áno."
"Tak si daj pivo a neser ma!"
Prispejem teda niečím podobnej "kvality":
"Pán hlavný, v mojej polievke je pavúk."
"Prepáčte, ale mucha má dnes dovolenku."
Máš naprostou pravdu, kde je vůle a otevřené srdce, lidé si rozumí. Moje babička se mě někdy ptala: "Nerozumíš, nebo nechceš rozumět?!?" Rozdíl v tom je, bo lidé jsou různí. A někteří jiní. O sirkách:
Jak se vytváří nákupní panika
Ještě v hluboké totalitě jsem měla před narozeninami. Kolegové byli filutové a chtěli mi dát recesistický dar. Na poslední chvíli to řešili v malém bufetě jistého podniku. Kolegyně vykoupila všechny zápalky - sirky, co jich bufet měl. Za ní v řadě stál pan topič, který byl velmi zvědavý a vyptával se jí, na co jich tolik kupuje. Kolegyně nemeškala ani vteřinu, otočí se na něj a říká "To víte, pane M, vyhořela sirkárna!" Pan M přišel domů, zatepla to vyzvonil své manželce, ta letěla do obchodu, nakoupila horu zápalek a info pustila dál.Dostala jsem k narozeninám obrovský ranec s krabičkami sirek - že abych si pořád nemusela půjčovat. Netrvalo dlouho, v celém městě a přilehlém okolí nebylo dostat ani jednu sirku, natož krabičku. Kolegové pak byli hodně rádi, že si u mě vyptali. Příběh pokračoval, za pár měsíců opravdu vyhořela sirkárna, ale my byli na tu nouzi dokonale předzásobeni. Je to hodně dávno, ale vzpomenu si kdykoliv, když beru krabičku sirek do rukou.